V čele Akademie věd bude i další čtyři roky Eva Zažímalová. Při volbě získala ve sněmu většinu hlasů

Předsedkyní Akademie věd by i v letech 2021 až 2025 měla zůstat Eva Zažímalová. V pondělní volbě pro ni hlasovalo 209 z 224 přítomných členů akademického sněmu. Volbu akademiků ještě projedná vláda, poté kandidátku jmenuje prezident Miloš Zeman. Své druhé funkční období by pak Zažímalová začala 25. března 2021. Informovali o tom zástupci Akademie věd.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Eva Zažímalová v Akademii věd působí od konce 70. let | Zdroj: Úřad vlády ČR

Zažímalová byla jedinou kandidátkou na post šéfa Akademie věd. Odbornice na experimentální botaniku měla už podle dřívějších informací podporu většiny z 54 ústavů akademie.

Vědkyně k hlavním prioritám i pro své další funkční období řadí zlepšení finanční stability instituce. Zažímalová dlouhodobě zdůrazňuje, že na rozvoj vědeckých institucí musí mířit více peněz. Už dříve uvedla, že zhruba 60 procent rozpočtu musí akademie získat v grantech, což je podle ní neúnosné.

Nový objev vědců z Akademie věd: Molekuly proteinů mohou fungovat jako antény

Číst článek

Vědkyně chce také v následujícím období jednat o lepších platech pro pracovníky výzkumných organizací. Za zásadní považuje také posílení spolupráce Akademie věd s univerzitní, veřejnou a podnikatelskou sférou.

Experimentální botanika

Pětašedesátiletá Zažímalová v Akademii věd působí od konce 70. let. Svou kariéru spojila s Ústavem experimentální botaniky, který v letech 2007 až 2012 také řídila.

Zažímalová se věnuje výzkumu fytohormonu auxinu, zabývá se jeho metabolismem a molekulárními mechanismy jeho působení a transportu v rostlinných buňkách. Profesuru v oboru anatomie a fyziologie rostlin získala v roce 2013.

Je členkou Učené společnosti České republiky a Evropské akademie věd a umění. Nedávno byla jmenována členkou Group of Chief Scientific Advisors. Nezávislou poradní skupinu, která pomáhá Evropské komisi, doplní v květnu 2021.

Akademický sněm tvoří ředitelé a vědci z 54 ústavů Akademie věd, ale i zástupci vysokých škol, státních orgánů, průmyslu a obchodu. Kvůli epidemii koronaviru dnes členové sněmu jednali prostřednictvím videokonference.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme