Člen Akademie věd: V Rusku nelze zaručit svobodu bádání, s principem kolektivní viny ale nesouhlasíme
Akademie věd kvůli ruské agresi na Ukrajině v týdnu oznámila přerušení nebo ukončení spolupráce s ruskými a běloruskými výzkumnými institucemi. „Přicházejí pozitivní reakce od kolegů, že s vypovídáním smluv začali dokonce dříve, než naše doporučení přišlo,“ říká v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz profesor David Honys, který koordinuje mezinárodní spolupráci Akademie věd. Jaké projekty to ovlivní? A co to znamená pro stovky ruských vědců u nás?
Před pár dny jste zveřejnili prohlášení, že ukončujete spolupráci s ruskými a běloruskými vědeckými institucemi. Zaznamenali jste na to už nějaké ohlasy z řad vědců?
Vzhledem k tomu, že doporučení bylo zasláno ředitelům ve středu, tak jsme zatím negativní ohlasy nedostali. Spíše přicházejí pozitivní reakce od kolegů, že s vypovídáním smluv začali dokonce ještě dříve, než naše doporučení přišlo.
Ale tady je dobré rozlišit dvě roviny. Vědu chápeme jako otevřenou, svobodnou a apolitickou. A to také důvod, proč jsme doporučili smlouvy vypovědět, protože v Rusku svobodu bádání nelze zaručit s ohledem na systém, který tam panuje. Proto tedy vypovídáme institucionální smlouvy. Na druhou stranu samozřejmě zásadně nesouhlasíme s principem kolektivní viny, který je pro nás jako pro Akademii nepřijatelný.
Nepředstavila bych si, že někdo může zešílet tak, že začne ostřelovat jadernou elektrárnu, říká Drábová
Číst článek
Takže toto se týká oficiálních smluv, ale nemělo by to způsobit zpřetrhání osobních či pracovních vazeb mezi českými a ruskými či běloruskými vědci?
Rozhodně ne z naší iniciativy. Vztahy neformální, o kterých hovoříte, jsou na zvážení každého. Jednak je nejsme schopni postihnout a jednak to ani není naším úkolem. My v žádném případě nejsme pro to, aby se vzájemné vazby nějakým způsobem trhaly.
Navíc asi oba dva víme, že skupina ruských akademiků minulý týden zveřejnila otevřený dopis, který byl velice kritický, byl z něho vidět nesouhlas s režimem a jsem přesvědčený, že jeho podpis vyžadoval velkou osobní odvahu signatářů (pod dopis se podepsaly přes 4000 ruských vědeckých pracovníků, pozn. red.).
Těchto lidí si velice vážíme a bylo by nám líto, kdyby se právě kontakty s nimi nějakým způsobem dramaticky přerušily. Budou jistě omezeny celkovou situací, která jim v tuto chvíli rozhodně nepřeje, ale to už je úplně jiná úroveň. Striktně zde rozlišujeme osobní a institucionální vztahy - protože lze těžko předpokládat, že v Rusku budou nějaké instituce fungovat svobodně.
Víte už o konkrétních projektech, které to ovlivní?
Určitě jsou projekty, které to ovlivní zásadním způsobem. Samozřejmě se to dotkne například vesmírných projektů: stanice ISS, na které se za Akademii věd podílí Astronomický ústav, kde se řeší, jestli se stanice rozdělí, jaká z těch částí bude životaschopná. Druhým příkladem je mise ExoMars 2022, která by měla na podzim odstartovat a která, skoro bych řekl s jistotou, v tomto termínu neodstartuje. To je rusko-evropský projekt a v něm je Akademie věd zastoupena prostřednictvím Astronomického ústavu a Ústavu fyziky atmosféry.
Nejedná se ale jen o spolupráci s ruskými a běloruskými vědci, překvapivě máme daleko větší rozsah spolupráce s Ukrajinou, a to dlouhodobě. Tam se válka samozřejmě dotkne větší řady projektů. Už jen proto, že infrastruktura na Ukrajině prochází, řekněme, velice těžkým obdobím a těžko říct, co z ní zbude.
Pomoc ukrajinským vědcům
Když jste navázaní na Ukrajinu, máte informace, že by nějací vědci z Ukrajiny přijeli sem? Poskytli byste jim podporu?
Teď se dostáváme do humanitární roviny, do které se Akademie také samozřejmě zapojuje. Ta je naší prioritou. V úterý zasedalo předsednictvo Akademické rady. Na něm jsme projednávali dva body, které jsou v první fázi důležité. Jeden byl ten, že vypisujeme podporu stipendií pro ukrajinské studenty a vědecké pracovníky, kteří se k nám v rámci humanitární krize dostanou. Sázíme samozřejmě na to, že spousta našich kolegů má konkrétní kontakty na Ukrajině, ale program bude otevřený každému. Není nějak podložen tím, že by musely existovat předchozí kontakty s Akademií věd. Tato stipendia budou, předpokládáme, schválena příští úterý na zasedání Akademické rady a hned potom bychom je zveřejnili.
Spadne nám vesmírná stanice na hlavu? Nesmysl, USA a Rusko se ve vesmíru potřebují, tvrdí expert
Číst článek
Dalším bodem je, že shromažďujeme spolu s ústavy, které se do pomoci Ukrajině zapojily velice aktivně - musím to ocenit, skutečně ten rozsah pomoci je enormní a aktivita kolegů je obdivuhodná- informace. Plánujeme pomocí webového portálu, který brzy zpřístupníme, tyto informace přehledně nabídnout lidem, kteří je budou potřebovat.
Mohli by do Čech teoretický přijít i vědci z Ruska či Běloruska, kteří nesouhlasí s děním v zemi?
Pochybuji, že by se sem v blízké budoucnosti nějací noví vědci dostávali. Přístup z Ruska, Běloruska bude obtížný. Ale situace se turbulentně mění a budeme na ni reagovat.
Máte zaměstnance z Ruska či Běloruska?
Z pracovníků třetích zemí pracuje v Akademii nejvíce Rusů, Ukrajinců a Indů. Rusů jsou vyšší stovky až tisíce. A u Ukrajinců to budou podobná čísla. To jsou lidé, kteří u nás už jsou. Ze strany Akademie - a to považuji za důležité zmínit - tito lidé nejsou a nebudou nijak postihováni. Rušení dohod s ruskými vědeckými institucemi se jich nijak nedotkne. To jsou naši zaměstnanci, kteří u nás pracují a mají úplně stejné podmínky jako dřív.
Ale, jak zde již zaznělo, naší naprosto maximální prioritou je pomoci Ukrajincům a pomoci Ukrajině. Tam není o čem diskutovat.
