Přežít sucho pomáhá rostlinám alkohol, zjistili japonští vědci. Využít to mohou zemědělci
Za horkého a suchého počasí prospěje půllitr piva nejen lidem, ale i rostlinám. I když to zní trochu jako nadsázka, alkohol by skutečně mohl být řešením pro zemědělce, pokud jde o zvládání velkého horka. Pomáhá totiž rostlinám velká vedra a především sucha zvládnout.
Zatímco u většiny lidí alkohol spíš uvolňuje, u rostlin je to naopak. Aktivují se jím geny zvládající přežití za sucha. Tím se u nich mění ukládání aminokyselin a dalších látek, které ovlivňují fotosyntézu a uzavírají také průduchy. Předchází se tím drobné evapotranspiraci, neboli únikům vody, a rostliny tak lépe zvládají sucho. Potvrzuje to výzkum publikovaný v Plant&Cell Physiology.
Cena pšenice klesla na úroveň před válkou, čeští pekaři ale nezlevní. Na vině je hlavně drahá energie
Číst článek
Kvůli globální změně klimatu je stále více zemědělské půdy ohrožené suchem a horkem. Extrémní počasí ohrožuje dodávky potravin a vede k problémům s pěstováním i k nečekaným místním nedostatkům.
Podle Organizace pro výživu a zemědělství při Organizaci spojených národů je čtvrtina dopadů extrémních klimatických změn právě v zemědělství. Pomocí alkoholu by bylo možné zvládnout zejména krátkodobé úseky sucha a horka a tím zajistit stabilnější a bezpečnější dodávky jídla.
Rostlinám pomáhá ethanol
V principu jde o to připravit rostliny na epizodu sucha a horka. Zemědělci ví lépe než rostliny, jaké počasí bude za tři dny. Japonský tým, který zkoumal účinky alkoholu na rostliny, při experimentech přidával do půdy ethanol, tedy alkohol, tři dny před začátkem čtrnáctidenního sucha.
Zkoumali různé rostliny, třeba pšenici, rýži, salát, nebo huseníček, která se používá na zkoumání toho, co se děje uvnitř rostliny.
Pesticidy, hnojiva, kyselost. Většina půdy je v rukou uživatelů, kteří ji až drancují, tvrdí půdní mikrobiolog
Číst článek
Rozdíl mezi rostlinami bez alkoholu byl zřejmý. V případě pšenice nebo rýže přežilo 75 procent ošetřených rostlin, ale jen pět procent neošetřených. V případě salátů byly ošetřené saláty třikrát těžší než ty neošetřené.
Vědci nezkoumali dopad na úrodu, ta ale každopádně nemůže být o mnoho horší, než když 95 procent rostlin uschne. Výzkum zatím neproběhl ve velkém a nezjistil, jak by metoda fungovala na poli.
Ethanolu se přitom do půdy nepřidává mnoho. Nejvhodnější roztok pro pšenici je 0,3procentní. Ethanol se dá vyrábět i z rostlinných zbytků a není potřeba ho dělat z plodů. Asi třetinu emisí u obilí, ovoce nebo zeleniny dělá doprava. Možnost pěstovat je lokálně je tak cenná, protože se ušetří za dopravu, což vykompenzuje náklady na destilaci ethanolu.
