Z Brna na Antarktidu. Vědci z Masarykovy univerzity vyrazili zkoumat klima, ledovce i zvířata
Dezinfekci, respirátory i testy na koronavirus. To všechno musela letos přidat do výbavy expedice Masarykovy univerzity, která ve čtvrtek ráno vyrazila z Brna na cestu na Antarktidu. Na základnu Johanna Gregora Mendela u Antarktického poloostrova míří celkem šestnáct vědců.
Celá výprava má za sebou povinné očkovaní a také podrobné vyšetření v ostravské fakultní nemocnici. Na Antarktidu zamířila přes Vídeň a chilské Punta Arenas.
Po příletu do Chile je pak čekala sedmidenní karanténa, ve které stráví i Štědrý den. Jak ale bude vypadat, zatím výzkumníci nevědí. Čekají totiž, jak přísné podmínky nastaví tamní hygiena.
„Určitě budeme na našem karanténním hotelu. Zatím nevíme, zda budeme mít možnost se v rámci naší skupiny setkávat, nebo opravdu půjde o striktní karanténu, kdy každý bude muset být sám na svém pokoji a neopouštět ho,“ popsal pro Radiožurnál vedoucí výpravy Filip Hrbáček.
V úterý 28. prosince by pak měla výprava letecky pokračovat na Ostrov krále Jiřího a odtud dál lodí. Ze základny by se měli vrátit začátkem března.
Vědci chtějí na Antarktidě pokračovat v dlouhodobém monitorování klimatu a sledování stavu ledovců, zmrzlé půdy, odledněného území a říčních i jezerních systémů. Výzkumníci se chystají zkoumat i tamní zvířata. Zajímat je budou například někteří ptáci jako rybáci, burňáci a také tučňáci. A pozornost chtějí věnovat i tuleňům, lachtanům nebo rypoušům.
„Tato činnost je opravdu závislá na tom, v jakém množství se zvířata na našem území budou vyskytovat. Může se stát, že za celou sezonu potkáme jednoho jediného tučňáka. Zatímco v jiných letech jich jsou desítky nebo stovky,“ doplňuje Hrbáček.
Zkoumat sami sebe
Letošní novinkou je pak podle něj projekt, díky kterému by vědci mohli lépe pochopit, jaké změny se teď na ledovém kontinentě dějí.
„Chceme vytvořit síť pro monitorování půdní vlhkosti v oblasti Antarktického poloostrova ve spolupráci s kolegy z Portugalska a Španělska. Půdní vlhkost je jedním z klíčových faktorů, který ovlivňuje jak fyzikální podstatu prostředí, tak má obrovský vliv i na rozšíření vegetace,“ vysvětluje.
A studovat budou vědci i sami sebe. Podle Hrbáčka je totiž důležité pozorovat, jaký vliv má stres na fyzické zdraví pracovníků v polárních oblastech.
Jeden z největších ledovců Antarktidy se může rozpadnout jako čelní sklo auta, varují vědci
Číst článek
„Antarktida se velmi často používá jako analogie k tomu, jakým způsobem by mohlo tělo reagovat na podmínky ve vesmíru, případně na dlouhých letech jako plánovaných letech na Mars,“ podotýká Hrbáček.
Měřit tak budou třeba tep vědců nebo počet kroků, které každý den udělají. Český tým na projektu spolupracuje s Evropskou kosmickou agenturou.
Češi se na výzkumu klimatu a polárních ekosystémů podílejí dlouhodobě, je to patnáctá česká výprava na Antarktidu. Vědecká stanice Johanna Gregora Mendela byla otevřena v roce 2007. Jejím vlastníkem je brněnská Masarykova univerzita.
Základna má výzkumníkům z českých, ale i zahraničních institucí sloužit dalších třicet let. Jejím vybudováním se Česko zařadilo mezi dalších třicet států světa, které se na antarktickém výzkumu podílejí.
