Čeští vědci míří na Antarktidu. Zkoumat budou dopady klimatických jevů i tamní živočichy a rostliny
Zařízení na měření fotosyntézy nebo GPS, pomocí které bude bioložka Michaela Marečková hledat čajové pytlíky zakopané ve zmrzlé půdě. I takové jsou výzkumy českých vědců na Antarktidě, kde má Masarykova univerzita od roku 2007 svou základnu. 13 členů letošní expedice je v současnosti už na cestě do svého nového domova. Rozhovor pro Radiožurnál ještě před svým odjezdem poskytla jedna ze tří členek expedice Michaela Marečková.
„Tady máme GPS a sondy, které se dají do jezírek a měří obsah kyslíku,“ popisuje část vybavení mladá bioložka z Masarykovy univerzity.
Američan O´Brady přešel jako první člověk bez cizí pomoci Antarktidu. Uctil tak památku zesnulého Brita
Číst článek
Michaela Marečková bude společně s kolegy monitorovat dopady klimatických jevů, ledovce a míru odledňování. Dále bude zkoumat nižší rostliny a mikroorganismy.
„Pak tady mám přístroj na měření fotosyntézy,“ dodává. Na některých balíčcích s čajem je cedulka s nápisem „nevypít“.
„Čajové pytlíky se zakopají do země. Po konci sezony se znovu vykopají a zváží. Tím se zjistí, kolik procent čaje se během té doby rozložilo. Mimo jiné budu také vykopávat čajové pytlíky z loňské expedice,“ vysvětluje.
Nejde o jedinou letošní výpravou na Antarktidu. Koncem ledna vyráží další šestičlenná výprava na Nelsonův ostrov.
O čem zpívají kry? Zvuky ledovců mohou prozradit, jak Antarktida reaguje na klimatické změny
Číst článek
Jejím cílem je připravit bývalou soukromou základnu cestovatele Jaroslava Pavlíčka na rekonstrukci.
„Má hlavně za cíl tuto infrastrukturu uklidit. To je první krok v její budoucí rekonstrukci,“ uvádí vedoucí letošní první expedice Daniel Nývlt.
Výzkumu v polárních oblastech se čeští vědci v současnosti věnují na české polární stanici Johanna Gregora Mendela, která se nachází na ostrově Jamese Rosse. Ten je ideální volbou díky svému umístění i rozloze přes 2500 kilometrů čtverečních.
