VIDEO: Podmořští archeologové odhalili první záběry znovunalezené lodi polárníka Shackletona
Že je pomoc daleko, ještě neznamená, že je všechno ztraceno. Svědčí o tom osud posádky plachetnice Endurance, která před víc než sto lety uvízla v ledu u Antarktidy a po dlouhých útrapách za polárním kruhem se dokázala zachránit. Vrak trojstěžníku dlouho platil za nezvěstný. Začátkem letošního března ho ale na dně moře odhalila mezinárodní expedice.
„Bylo to úžasné. Byl jsem zrovna na ledu a když jsem se vrátil na loď, z navigačních obrazovek bylo jasné, že se něco děje. Našli jsme vrak lodi, na dně, téměř nedotčený,“ cituje Radiožurnál slova odborníka na vlastnosti ledu a rodáka z německého Magdeburgu Christian Katlein, který v únoru vyplul z Kapského Města na ledoborci Agulhas II do Weddelova moře, nejjižnějšího okrajového moře Atlantiku.
Výzkumníci tam na základě výpočtů posádky ztracené plachetnice a údajů o mořských proudech našli vhodné místo, kde zakotvit, a do hloubky tří kilometrů spustili za přihlížení místních tučňáků víc než jeden a půl tuny vážící dálkově ovládané plavidlo, které přineslo první fotografie pohřešovaného vraku.
Před více než 100 lety se u Antarktidy potopila loď původem irského polárníka Ernesta Shackletona. Nedávno ji objevili podmořští archeologové, kteří ze svého nálezu přinesli první fotografie
„Vidíte zakulacenou záď a na ní vyvedené jméno lodi přímo nad hvězdou. Ta poukazuje na původní jméno lodi, které bylo Polaris, tedy Polárka. Dole vidíte dřevěné kormidlo, které ulomil led a o něco výš kormidelní kolo a dokonce jeden ze vstupů do kabiny samotného Shackeltona,“ vysvětluje Katlein.
Irský rodák Ernest Shackelton nebyl v polárních krajích žádným nováčkem. Už roku 1902 se zúčastnil Scottovy expedice. Když ale Jižní pól dobyl jako první v roce 1911 norský badatel Roald Amundsen, obrátil pozornost k cíli přejít dosud nepříliš zmapovanou Antarktidu napříč – od pobřeží k pobřeží.
Dopravit ho tam měla zánovní plachetnice, na kterou se nalodil v Argentině. V listopadu 1914 přistál u ostrova Jižní Georgia.
„Když tam doplul, norští velrybáři ho varovali, že co se týče ledu, jsou podmínky mnohem horší než kdy pamatovali. Důrazně mu doporučovali, aby nepokračoval dál,“ říká kurátor muzea v anglickém Canterbury Baden Norris. Podle něho ale Shackelton na rady nedal a Endurance do pár týdnů obklíčil led.
Pro 28 mužů, ale také 69 psů a jednu kočku tím začaly skoro dva roky boje o přežití, než je v srpnu odvezla záchranná loď do chilského Valparaisa. Námořníci do té doby lovili tučňáky a tuleně, vydali se na opuštěný Sloní ostrov a část z nich odtud ve člunu na výchozí Jižní Georgiu, odkud přivolali pomoc.
Podle Badena Norrise nebyl stav šílenství námořníkům neznámý. I tak si ale Shackletonův kapitán Frank Worsley, který se snažil posádku nejrůznějšími způsoby rozptýlit, zapsal do deníku, že žije spokojeně a šťastně, s mnohem větší radostí než v civilizované společnosti.
Nález vraku Endurance možná nepřinese tolik nových poznatků jako průzkum lodí Erebus a Terror objevených nedávno na druhé straně světa v polárních mořích Kanady. Tuto výpravu Johna Franklina před 170 lety nikdo nepřežil a osud posádky zůstává záhadou.
Záběry lodi pohřbené na dně u Antarktidy ale aspoň doplní naše poznání o expedici, kterou na fotografiích i v němém filmu zachytil už její účastník Frank Hurley.
