Na rok zakotvili v Arktidě. Vědci zjišťují, kdy přijde o všechen led

Moře brázdí už skoro čtyřicet let, teď se ale vydal na svou vůbec nejdůležitější plavbu. Německý výzkumný ledoborec Polarstern zamířil do zamrzlé Arktidy. Dobrovolně stráví rok uvězněný v jejím zatím stále ještě ledovém království. Na jeho palubě se mezitím vystřídají stovky vědců z celého světa. Zajímá je jediné – jak silně se ohřívá oceán a jak rychle tají ledy v nejsevernější oblasti planety.

Arktida Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nekonečné mrazivé vody Severního ledového oceánu – drsné prostředí Arktidy a zároveň jedno z nejchoulostivějších míst na planetě Zemi. Rok tu stráví expedice s názvem MOSAiC, pod nímž se skrývá anglická zkratka pro multidisciplinární observatoř pro studium arktického klimatu, která se nechá volně unášet na ledové kře kolem severního pólu.

Lokalizace expedice | Zdroj: follow.mosaic-expedition.org

„Vyplouváme na jednu z nejvíce ohromujících polárních expedic v dějinách, abychom změřili rychlost změn, které vyvolalo globální oteplování,“ popisuje cíle expedice doktorka Allison Fongová, která pracuje v německém Institutu Alfreda Wegenera pro polární a mořský výzkum. Je jednou z asi šesti set vědců a vědkyň, kteří se v příštích několika měsících vystřídají na palubě ledoborce Polarstern.

Alfred Wegener Institut | Foto: Stefan Hendricks

„Tato expedice je mimořádnou příležitostí. Být součástí tohoto projektu spolu s dalšími vědci z různých zemí a oborů je ohromné. Jsem za to velmi vděčná,“ říká Fongová.

Poslední západ slunce

Expedice s rozpočtem 140 milionů eur (přes 3,5 miliardy korun) vyplula v září. Zamířila do míst, kde teplota roste dvakrát až třikrát tak rychle než ve zbytku světa. Oceán se ohřívá a ledy tají. „Úkolem expedice je získat podrobná data o atmosféře, mracích, o tom, jak se pohybují ledové kry a jak rychle tají,“ vysvětluje novinářka britské BBC Martha Henriquesová, která byla na palubě první měsíc a půl cesty.

Jak rychle Arktida taje

Arktida přišla v období od roku 1979 do roku 2019 každou zimu v průměru o 42 000 km2 ledu (přibližně rozloha Nizozemska). V létě byl úbytek skoro dvojnásobný – v průměru 82 000 km2 (o něco málo víc než má celá Česká republika). Data zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí. Nejméně ledu je podle satelitních snímků organizace NASA v Arktidě v září, každou dekádu na konci léta Severní ledový oceán přijde o zhruba 13 procent svého zalednění. Navíc to vypadá, že tempo se zrychluje. Zatímco ještě v roce 1996 byla zaledněná plocha 7,58 milionu km2, v roce 2012 jen 3,57 milionu km2.

„Vědci chtějí mimo jiné sledovat mořské proudy, měřit teplotu vody. A také pozorovat arktický život – zooplankton, kterým se živí ryby, které pojídají tuleni a ty pak loví polární medvědi. Všechno je to propojené. Tato expedice se pokusí zajistit všechna základní data, abychom pochopili, co se dlouhodobě v Arktidě děje.“

Martha vyplula spolu s ostatními z norského přístavu Tromsø před dvěma a půl měsíci, zpátky na pevninu ji po pěti a půl týdnech dovezla ruská loď Akademik Fedorov, která vědcům pomohla na ledové kře v Arktidě vystavět základní tábor.

„Museli jsme všechno vybavení dostat z lodi na ledovou kru a vyzkoušet, zda funguje. Přístroje na měření záření v atmosféře, tloušťky ledu nebo salinity vody. Připluli jsme těsně před začátkem polární noci. Viděli jsme, jak slunce na několik měsíců naposledy zapadlo,“ popisuje Martha. Teď vědci na několik měsíců zůstanou uprostřed ledového oceánu v naprosté tmě.

Z bílého místa obchodní křižovatkou

V průběhu roku se k zamrzlé lodi dostane například i švédský ledoborec Oden. Přiveze další vědce, vybavení nebo potraviny. Expediční loď Polarstern bude mezitím unášet Severní ledový oceán směrem ke Špicberským ostrovům.

Alfred Wegener Institut | Foto: Esther Horvath

„Špicberky jsou epicentrem globálního oteplování, tady se projevu víc než v kterékoli jiné části planety Země,“ říká vedoucí polární expedice, profesor Markus Rex. „Každých deset let se tu v zimě oteplí o tři stupně Celsia. Dnes je tu v průměru o šest, možná o osm stupňů v zimě víc než tu bylo začátkem 90 let.“

Pokud se bude Arktida dál ohřívat, už za dvě dekády může dojít k tomu, že každé léto tu roztaje všechen led, který se v nejsevernějších částech planety vytvořil v zimních měsících. Nedávno na to upozornilo speciální vydání magazínu National Geographic. Vědci z Kalifornské univerzity ve své nejnovější studii, publikované v magazínu Nature Climate Change, varují, že arktický led může kompletně roztát do 50 let. Nejpesimističtější scénář mluví o roku 2044.

Alfred Wegener Institut | Foto: Esther Horvath

Odkryjí se tak nová ložiska ropy a plynu, stejně jako další rybářské plochy i severní námořní cesty. Dříve mrazivá Arktida se může z bílého místa na planetě Zemi stát lukrativním místem pro obchod i politiku. Jen Rusko má v Arktidě až 72 procent svých celkových zásob zemního plynu, jak nedávno připomněl britský server BBC.

Vědci na palubě ledoborce Polarstern se tak možná nevydali jen na největší arktickou expedici v dějinách, jejich data můžou přispět k záchraně planety, jak ji známe.

Matěj Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme