Dobré zprávy mozek nepotřebuje, realitu většinou vidíme jako horší

Podle expertů z Ipsos-Mori za naše černé uvažování o světě může fakt, že jsme geneticky predisponováni věřit špatným zprávám více než dobrým. Naše mozky zpracovávají zlé zvěsti jinak než dobré. Rychleji a intenzivněji. Mozek si je zařazuje tak, aby byly dostupnější než pozitivní zprávy. Víc je totiž potřebuje.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mozek reaguje mnohem více na negativní události a stimuly (ilustrační foto) | Foto: Freepik, @kjpargeter

Jistý neurolog to prokázal jednoduchým pokusem. Testovaným ukazoval příjemné záběry, například lákavě upravené jídlo či luxusní vůz značky Ferrari, a pak i ty negativní – znetvořenou tvář či mrtvou kočku.

Během prezentace probíhalo skenování impulzů v mozku. Tímto testem se prokazatelně potvrdilo, že mozek reaguje daleko intenzivněji na záporné vjemy.

Z šíření takzvané 'blbé nálady' a pesimismu máme sklon tradičně obviňovat média, zamýšlí se BBC. Jenže zprávy jsou z podstaty věci vždy něčím nečekaným, překvapivým a téměř jistě znepokojivým. Svět je sice pořád zdravější a bohatší, ale zprávy na toto téma nikdo nebere vážně, zejména pokud se zrovna někde odehrál teroristický útok nebo probíhá válečný konflikt.

Kdo se nebojí, zemře

Bulvární tisk se podle BBC odjakživa řídí mantrou, že 'krev přitahuje'. Ať už tenhle slogan vymyslel kdokoli, vypovídá víc o lidské přirozenosti než o novinách.

Kritici vytýkají médiím šíření strachu. Jak podle nich lidé nemají myslet, že je svět zlý, když jim to média ustavičně předkládají?

Něco pravdy na tom je, jenomže problém je v tom, že lidé jsou o tomtéž přesvědčeni ještě dříve, než jim negativní menu naservírují v novinách či televizi.

„Všechny ty špatné zprávy jen potvrzují a živí to, co jsme naprogramováni si myslet. Příroda nás takto vybavila, protože když se bojíme, snáze to zachrání více lidských životů. Přehnaná citlivost k negativním informacím či špatným zprávám, sehrála v evoluci významnou roli. Kdo reagoval intenzivněji na varování, měl větší šanci na přežití. A lidé, jejichž mozek tuto schopnost neměl, byli, slovy jednoho vědce – z genofondu prostě vyškrtnuti,“ končí BBC.

Rostislav Matulík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme