Biochemička hledající lék na HIV, archeoložka nebo hydrobiolog. Grantová agentura udělovala ceny

V budoucnu by čeští vědci mohli vyvinout další lék na HIV. Zkoumání nové látky se věnuje biochemička Michaela Rumlová. Nejen její výzkum ocenila Grantová agentura. Její předsedkyně ve čtvrtek rozdala ceny celkem pěti badatelům. Agentura v Česku finančně podporuje základní výzkum a každý rok oceňuje nejlepší badatele, kteří v uplynulém roce svůj výzkum dokončili.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Biochemička Michaela Rumlová (vlevo) z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, která zkoumá nové způsoby léčby AIDS, převzala 21. září v Praze z rukou Alice Valkárové Cenu předsedkyně Grantové agentury ČR | Foto: Kateřina Šulová | Zdroj: ČTK

Celkem letos cenu získali dva vědci a tři vědkyně. Oceněná archeoložka Gabriela Blažková se věnuje výzkumu renesanční keramiky a skleněných nádob, které se našly v odpadních jímkách na Pražském hradě a pocházejí z doby vlády prvních Habsburků. Archeoložka dokázala svým výzkumem nalezené předměty spojit s konkrétními obyvateli, kteří na Hradě žili, a popsat, jaké měli vybavení domácností. Překvapily ji třeba jímky církevních hodnostářů, ve kterých objevila vybavení pro destilační aparaturu.

Archeoložka Gabriela Blažková | Foto: Kateřina Šulová | Zdroj: ČTK

„U církevních hodnostářů budeme očekávat stolní keramiku, kuchyňskou keramiku, věci, které sloužily k vaření nebo konzumaci potravin. Ale věci, které souvisí s chemickými procesy, by v tomto prostoru člověk neočekával,“ říká Blažková.

Druhou oceněnou vědkyní je biochemička Michaela Rumlová, která se snaží najít nové způsoby léčby při nákaze virem HIV.

„Hledáme látku, která by zastavila ten virus, protože ta látka, pokud by byla funkční, by měla blokovat skládání bílkovinové složky HIV,“ vysvětluje Rumlová.

Cenu převzal také hydrobiolog Jiří Kopáček. Svým výzkumem prokázal, že pro šumavské lesy, které byly zasažené kůrovcovou kalamitou, je nejlepší přirozený proces jejich regenerace. 

Brněnští vědci pracují na nanofotonickém 'lakmusovém papírku'. Mohl by pomoci odhalit rakovinu

Číst článek

Další laureátka, Ivana Orlitová z Astronomického ústavu Akademie věd, studuje ranou fázi vývoje vesmíru. Pro svá zkoumání mohla využívat i Hubbleův dalekohled, který je umístěn na oběžné dráze Země. Už to je velký úspěch, o přidělování pozorovacího času na teleskopu rozhoduje mezinárodní vědecká porota. Tým Orlitové zkoumá pět trpasličích galaxií zvaných „zelené hrášky“, ve kterých se odehrávají stejné procesy jako na počátku vesmíru.

Tým oceněného Lukáše Sekaniny z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně navrhuje elektronické obvody tak, že se inspiruje principy z biologické evoluce - mutací a křížením. Výsledkem jsou energeticky úspornější přístroje. „Náš budoucí výzkum bude směřovat k využití navržených metod pro realizaci umělé inteligence přímo na čipu“, uvedl Sekanina.

Letošní projekty byly výborné

Do užšího výběru pro udělení ceny se každý rok dostane 10 až 15 projektů. Oceněné vědce pak vybírá přímo vedení Grantové agentury. 

„Musím říct, že v letošním roce jsme měli dost těžkou práci, protože ty projekty byly opravdu výborné. V minulých letech se oceňovaly zpravidla čtyři projekty, letos jsme se rozhodli ocenit pět projektů, vlastně za každý obor,“ říká předsedkyně Grantové agentury Alice Valkárová. 

Každý lauretát  získal s cenou také 100 tisíc korun. Grantová agentura každý rok na podporu základního výzkumu rozdělí celkem zhruba čtyři miliardy korun.

Pavla Lioliasová, ber, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme