Cyklus přednášek Biologické čtvrtky ve Viničné nezastavil ani covid. Funguje nepřetržitě již 32 let

Evoluce má mnoho podob stejně jako život. Že se na ní lze dívat z různých úhlů pohledu s patřičnou dávkou zájmu, erudice i humoru už 32 let dokazují pravidelné Biologické čtvrtky ve Viničné. Zřejmě nejstarší přednáškový cyklus v Česku pořádá Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy. Nezastavila je ani pandemie a pokračují online.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Cyklus Biologických čtvrtků ve Viničné funguje od roku 1989 | Zdroj: Webová stránka Biologické čtvrtky ve Viničné

„Dobře už bylo“, varuje název čtvrteční přednášky biologa Davida Storcha o biodiverzitě v antropocénu. Ale jak je na Biologických čtvrtcích zvykem, za tento název se plánuje hned v úvodu omluvit. „To je takový až ritualizovaný začátek přednášky. Přesně tak chci začít,“ vysvětluje se smíchem Storch s tím, že je dobrým zvykem na čtvrteční příspěvky lákat názvy ve stylu křiklavých reklamních titulků, které organizátoři přímo vyžadují.

Přednášející se za ně pak mnohdy omlouvají. Za pár týdnu tak například posluchači zjistí „Jaké je to být netopýrem v době pandemií?“ nebo vyslechnou pohádku o socialitě a evoluci inteligence s názvem „Proč máš tak velký mozek?“

Podobných rituálů se v průběhu 32 let za zdmi přednáškového sálu s názvem Fotochemie ustavilo mnoho. Ke koloritu patří, že po přednášce je krátká pauza, během níž aula prořídne. Následuje diskuse, která někdy bývá delší než samotná přednáška. Za normálních okolností pak ještě vždy pokračuje v užším kruhu v nedaleké hospodě. To teď ale kvůli epidemickým opatřením není možné a přednášky se dočasně přesunuly z Viničné 7 na web.

Průzkum: Problém s online výukou nemá šestina pedagogů, polovina nedůvěřuje informacím vlády

Číst článek

Biologické čtvrtky ve Viničné začaly na jaře 1989. Od té doby už se jich konalo více než 600 a postupně se z nich stala důležitá diskusní platforma nejen pro biology z Přírodovědecké fakulty UK. Na jejich přesném počtu se ani pamětníci neshodnou.

„Na první přednášce, což byla přednáška Tondy Markoše, byla úplně zaplněná posluchárna a lidi tam stáli. Že na fakultě spontánně vzniklo něco takového, co nebylo organizované seshora fakultním výborem KSČ, bylo vnímané přinejmenším jako podezřelé. Začátky byly opravdu dramatické a pro mě to bylo fascinující. Při těch přednáškách tam na sebe lidi běžně řvali, což bylo jinak nevídané,“ vzpomíná tehdejší student profesor David Storch na svobodomyslné debaty, které tehdy nebyly na univerzitě běžné.

Cyklus vzniknul na základě seminářů dvou skupin biologů, které vůči sobě nejdřív měly jistou nedůvěru. První, spjatá s vědci jako Zdeněk Neubauer nebo Anton Markoš, měla blíž k filozofii a přezdívalo se jim Mystici ve Viničné. Druhá byla soustředěná kolem molekulární biologie a základního výzkumu. K té patřil také profesor Jaroslav Flegr.

Přednášku Davida Storcha na téma „Dobře už bylo“ v rámci Biologických čtvrtků ve Viničné si můžete pustit na online platformě Zoom ve čtvrtek 18. března od 17.30. 

„Stačily dva semestry a zjistili jsme, že si naprosto rozumíme a mluvíme o naprosto stejných věcech. Slilo se to do Čtvrtků ve Viničné,“ říká Flegr a připomíná, že tehdejšímu komunistického vedení fakulty ani tak nevadily diskuse o evoluční biologii, ale spíše fakt, že šlo o iniciativu zdola.

„Zázrak je, že to od té doby za ty roky nikdy nebylo přerušené. To se jen tak nepovede. Teď do toho málem hodil vidle koronavirus. Ale zareagovali jsme a pokračujeme distančně,“ dodává Flegr. Přednášky tak teď probíhají na platformě Zoom a záznamy lze zhlédnout na portálu Youtube.

Prostor pro nové teorie

Biologické čtvrtky od počátku lákaly i tím, že dávají prostor i různým novým teoriím a alternativním pohledům na evoluci a související témata. I díky tomu si získávaly příznivce v dalších generacích biologů.

Ministerstvo zdravotnictví získalo anticenu Velkého bratra za návrh na sledování občanů

Číst článek

„Mně na tom přijde zajímavé, že jde o spontánní a nekomerční akci. Přednášející za to nic nedostanou a studenti za to nemají žádné kredity. Ale úspěšně to funguje po celou dobu, protože všichni účastníci cítí, že se tam něco děje,“ vysvětluje evoluční ekolog Lukáš Kratochvíl, který se k organizátorům připojil později v 90. letech.

„Chodil jsem kolem podivných plakátků na sloupku ve Viničné 7. Byla tam docela zajímavé názvy přednášek, tak jsem si říkal, že se tam zajdu podívat. A zjistil jsem, že se tam nevykládají žádné učebnicové pravdy, ale že se tam živě diskutují vědecká témata, která asi budou zajímavá, když se o nich lidi hádají,“ popisuje svou první zkušenost Kratochvíl a dodává, že se tam v průběhu let naučil mnohé i z jiných oborů a o vědě jako takové.

„Dobré, je že se na čtvrtcích probírají i kontroverznější témata. Samozřejmě něco se časem ukáže jako blbost. Je dobré si uvědomit, že věda je o hledání. Často se objeví nějaká skvělá myšlenka, u které se ukáže, že není pravdivá. Ale na čtvrtcích se o takových věcech otevřeně diskutuje a žádná otázka není cenzurovaná,“ dodává Kratochvíl.

Někdy ale vědci upozornili kolegy i na nové myšlenky a objevy, které časem zásadně proměnily daný obor. „Vzpomínám na přednášku Jaroslava Flegra o MHC antigenech a o imunitě, kdy se úplně změnilo paradigma. Ukázalo se, že buňky ukazují antigeny na svém povrchu a podle toho se dají rozeznat. Dneska je to úplně běžná věc, ale tehdy to bylo naprosto kacířské,“ vysvětluje David Storch s tím, že tehdy na přednášce byli i lékařští imunologové, kteří s prezentovanými poznatky naprosto nesouhlasili.

„A pak se tedy ukázalo, že to je opravdu jeden ze základů imunity. Takových příkladů z Biologických čtvrtků by bylo víc. Mockrát se stalo, že jsme se tam seznámili s něčím, co vypadalo zvláštně. Ale pak se ukázalo, že to je zásadní. Občas něco vypadalo zvláštně a zvláštní to zůstalo,“ vzpomíná Storch.

Vědecké zprávy roku 2020: studený psí čumák, déšť po jaderných zkouškách nebo včelí funebráci

Číst článek

Podle Kratochvíla se také opakovaně stalo, že přednášející představili své objevy a až pak je prezentovali v předních světových vědeckých časopisech. „Záznamy přednášek v poslední době zveřejňujeme. A několikrát už nás přednášející žádali, ať s tím počkáme dva až tři měsíce, než jim to přijmou v Nature nebo Science. Musím říct, že mám ze čtvrtků respekt. Nějaká přednáška o mém tématu na specializované konferenci je pro mě jednodušší než širší koncepčnější přednáška na Biologickém čtvrtku. Jako organizátor vím, že mnoho dalších to má podobně, protože říkají: ‚Jo na seminář bych s tímhle tématem přišel za týden, ale na čtvrtek, to až příští semestr nebo za rok.‘“

Že tyto přednášky vzbuzují mezi vědci respekt, potvrzuje i profesor Flegr s tím, že výsledek není obohacením jen pro posluchače „Často si odnese řadu nových myšlenek i přednášející. Tím, že jsme zvyklí se na věci koukat z takového zvláštnějšího úhlu, tak to pro něj bývá přínosné. Pamatuju si dost případů, kdy někdo dostal otázku a reagoval slovy: ‚Ježíš, to teda ještě musíme vyzkoušet.‘“

Štěpán Sedláček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme