Čeští vědci popsali chromatické jizvy. Objev může pomoci pacientům s neuropatií či Parkinsonem

Vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR popsali způsob, jak sledovat místa, kde byla poškozena a následně opravena molekula DNA. Takzvané chromatinové jizvy, které zůstávají v buňkách pacientů s neurodegenerativním onemocněním, jsou podle týmu „pamětí předchozích oprav“. Objev může přispět k dalšímu výzkumu těchto nemocí i možné léčby.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Takzvané chromatinové jizvy, které zůstávají v buňkách pacientů s neurodegenerativním onemocněním, jsou podle týmu pamětí předchozích oprav (ilustrační foto) | Foto: Freepik, @kjpargeter

Molekuly DNA ohrožuje řada chemických a fyzikálních vlivů z vnitřního i vnějšího prostředí. K nejčastějším poškozením DNA podle vědců patří jednovláknové zlomy, které mohou narušit integritu genetické informace a ovlivnit životaschopnost buněk.

Vědci zkouší pěstovat samostatný lidský mozek. Naráží ale na etický problém

Číst článek

Chybná oprava zlomů vede k odumírání neuronů a vyššímu výskytu vzácných genetických onemocnění - například neuropatie či spinocerebelární ataxie.

Tým výzkumníků z Akademie věd nyní popsal nový molekulární defekt u pacientů s poškozenou funkci důležitého enzymu ARH3, kteří trpí neurodegenerativním onemocněním. Zjistili, že umí jednovláknové zlomy opravit, nikoliv však bez následků.

„Objevili jsme takzvané chromatinové jizvy a zjistili, že brání dalším regulacím genů,“ řekla vedoucí výzkumného týmu Hana Hanzlíková. „To pravděpodobně směřuje právě k neurodegenerativnímu onemocnění. Normální buňka si místo opravy sice označkuje, ale pak značku odstraní.“

První z letošních nobelovek zná vítěze. Trojice vědců popsala, jak buňky vnímají hladinu kyslíku

Číst článek

Chromatinové jizvy jsou podle vědců potenciálně patogenní. Mohou vést ke smrti buněk, zároveň ale umožňují citlivě měřit zdroj, umístění a frekvenci jednovláknových zlomů DNA v organismu.

Nový koncept chtějí vědci využít ke sledování hromadění zlomů DNA během stárnutí i při odumírání neuronů při běžnějších onemocněních - například Parkinsonově, Alzheimerově či Huntingtonově chorobě.

„Naším cílem je porozumět patologii vybraných neurodegenerativních onemocnění, identifikovat nové způsoby buněčné odpovědi na jednovláknové zlomy DNA a využít naše poznatky také terapeuticky,“ dodala Hanzlíková. To, zda jizvy opravdu vedou k rozvoji zmíněných onemocnění, budou podle ní vědci dále zkoumat na myších modelech.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme