Cenu Neuron přebrala molekulární bioložka Živná. Odhalila genetickou příčinu dědičného selhání ledvin
V sérii reportáží vám Radiožurnál představuje nadějné české vědce. Jednou z držitelek letošní Ceny Neuron je 35letá molekulární bioložka Martina Živná, která se svým týmem odhalila genetickou příčinu dědičného selhání ledvin. „Postihuje zhruba 50 procent členů rodiny v každé generaci,“ popisuje vědkyně. V Česku se nemoc týká několika desítek rodin.
Čtenářská gramotnost, genetická onemocnění anebo kombinatorika. Za průlomová zjištění nejen v těchto oblastech obdrželo včera večer cenu Neuron a s ní 500 tisíc korun šest nadějných vědců a vědkyň.
Molekulární bioložka Martina Živná odhalila genetickou příčinu dědičného selhání ledvin
Křišťálovou cenu za propojení vědy a byznysu získal projekt na ukládání energie. Hlavní cenu Neuron za celoživotní přínos celosvětového významu, která se pojí s odměnou 1,5 milionu, si letos odnesli hned dva významní čeští vědci.
První oceněnou se stala pětatřicetiletá molekulární bioložka Martina Živná, která se svým týmem odhalila genetickou příčinu dědičného selhání ledvin a pomohla zlepšit diagnostiku tohoto onemocnění.
Díky výzkumu Martiny Živné mohou rodiče zjistit, jestli jsou jejich děti tímto ledvinovým selháním ohroženy nebo kdo v rámci rodiny není vhodný dárce.
„K selhání ledvin dochází zhruba ve věku 20-60 let, kdy je následně potřeba dialýza nebo transplantace. Onemocnění postihuje zhruba 50 procent členů rodiny v každé generaci,“ říká Živná.
Výběr vhodného dárce
„V České republice je několik desítek rodin, které mají toto onemocnění. Zjištění pomůže zejména rodičům, kteří se třeba celý život ptají, jestli jejich dítě bude onemocnění mít. Nebudou žít v takové úzkosti a depresi,“ dodává.
‚Ten kluk z Chomutova to opravdu dokázal.‘ Virolog Cihlář stojí za remdesivirem nebo léčivy na HIV
Číst článek
„U ledvinného onemocnění v případě příbuzenských transplantací můžete vybrat vhodného dárce. Pokud genetickou příčinu neznáte, může se stát, že někdo, kdo je zatím asymptomatický, ale mutaci nese, se stane dárcem třeba pro svého sourozence.
Že je jeho ledvina nefunkční, protože je mutací také poškozená, se bohužel zjistí až příliš pozdě,“ vysvětluje.
Díky výzkumu Martiny Živné tak mohou rodiče zjistit, jestli jsou jejich děti tímto ledvinovým selháním ohroženy nebo kdo v rámci rodiny není vhodný dárce.
Do laboratoře jí prý přivedl pytel s odpadky. „V šesté třídě jsem šla vynést odpadky a vedle popelnice jsem našla svázané výtisky kriminalistických sborníků, což mě zaujalo. Svazky jsem si vzala domů a všechny jsem je přečetla. Tehdy jsem si řekla, že práce v laboratoři je to, co bych chtěla dělat,“ sdělila vědkyně, která momentálně působí v laboratoři pro výzkum vzácných onemocnění při 1. LF Univerzity Karlovy.
Nejdůležitější je originalita
Druhým oceněným se stal Pavel Hobza, který se do dějin světové chemie zapsal objevem nového typu vodíkové vazby. Stejné ocenění získal i český hematolog Jan Starý, zabývající se léčbou dětské leukemie.
Tématem letošního ročníku bylo světlo, a tak během večera zazněla árie z Dvořákovy opery Rusalka. Podle biochemika Jana Konvalinky letos vědecká rada, které předsedá, vítěze vybírala několik hodin. A jaká kritéria rozhodovala?
„Dáváme důraz na originalitu, věk, zajímavou problematiku nebo počty citací a počty publikací. Tato kritéria se zváží, každý z nás má jiný názor,“ říká Konvalinka. Pro něj samotného je rozhodující originalita: „Zajímavé, překvapivé myšlenky, které mění zaběhlý způsob uvažování,“ dodává biochemik.
