Česko má na oběžné dráze další malou družici. Firma chce technologii využít pro obytný modul u Měsíce
Na oběžné dráze je další česká družice. Nanosatelit BD SAT 2 tam v úterý v podvečer vynesla raketa Falcon 9 spolu s přibližně stovkou dalších malých družic. Co to znamená pro český vesmírný výzkum? Na tuhle a další otázky odpoví Dušan Majer ze serveru Kosmonautix.
Družice BD SAT 2 je malá, deseticentimetrová kostka. Jaký má hlavní úkol?
Úkolem této družice je testovat technologie a ověřovat, že fungují v kosmickém prostředí, protože to, že nějaká technologie funguje tady na Zemi, ještě neznamená, že bude fungovat i na oběžné dráze. Je tam mikrogravitace, lidově řečeno stav beztíže, kosmické záření, vakuum a to všechno ovlivňuje funkci systémů.
Poslechněte si rozhovor o nanosatelitu BD SAT 2 s Dušanem Majerem ze serveru Kosmonautix
Firma, která za družicí stojí, má už zakázky na dodávky technologií pro budoucí kosmickou stanici, která vyroste u Měsíce, jenom jí zatím chybí certifikace, že technologie dokážou fungovat v kosmickém prostředí. A to má právě prověřit z družice BD SAT 52.
Je to tedy technologický demonstrátor, který má v reálných podmínkách vyzkoušet, že tlakoměrná technika a senzory dokážou bezpečně fungovat v kosmickém prostředí. Jakmile to prokážou, firma bude mít certifikaci a budeme moci technologie využít ve zmiňovaném obytném modulu, který se bude umisťovat za několik let na oběžnou dráhu Měsíce.
To znamená, že v tomto smyslu i český výzkum čeká slibná perspektiva?
Bezesporu. Česká republika je už několik let členem Evropské kosmické agentury, tudíž se české firmy a také česká akademická pracoviště mohou zapojovat do projektů Evropské kosmické agentury a oni toho využívají.
Každý rok si troufám říct český podíl trošičku narůstá. Ať už je to, co se týče této malé vlastní družice, nebo třeba i zapojováním do větších projektů, které agentura provozuje. Tam Češi dodávají vědecké přístroje nebo se podílí na vývoji pozemního segmentu. To všechno je pro českou komunitu velice důležité, protože je to důkaz poměrně vyspělé úrovně našeho průmyslu.
Na oběžnou dráhu se naše nejnovější družice dostala v rámci mise Transporter 6, která se zaměřuje právě na malé satelity. Je tedy jejich vyslání do vesmíru dostupnější?
Bezesporu. V posledních letech zažívají malé družice a tzv. CubeSaty, což jsou právě družice složené z těch základních kostek 10 x 10 x 10 cm, obrovský boom. Je to tím, že technologie jsou jednak mnohem dostupnější mnohem širšímu spektru zákazníků, ale také je to tím, že technologie dělají obrovský pokrok.
Z USA odstartoval satelit o velikosti auta. Má měřit hladinu vody na více než 90 procentech povrchu Země
Číst článek
Zatímco ještě třeba před 20 nebo 30 lety by se do té kostičky 10 x 10 x 10 cm nedostalo tolik užitečné elektroniky, tak díky miniaturizaci a celkově pokrokům je možné i do té malé družice dostat velice užitečná zařízení. A obrovskou výhodou těchto malých družic je, že mají standardizované rozměry, to znamená, ohromným způsobem to snižuje náklady na vývoj a vypouštění.
Když bych to měl zjednodušit, není potřeba pro každou družici stavět třeba nové vypouštěcí zařízení, které se postará o její uvolnění na oběžné dráze, ale protože má standardizované rozměry, tak se jednoduše použije standardizovaný vypouštěcí systém, který je shodný pro všechny ostatní stejně velké družice.
Navíc vznikají i firmy, které se zabývají tím, že sestaví družici na míru podle požadavků, a organizace, která chce družici provozovat, se nemusí starat o to, jak zajistí komunikaci nebo pohon, získávání elektrické energie, navigaci, ale toto všechno jim dodává ta firma, která to provozuje. Stačí jim dodat jenom vlastní užitečný systém, nějaké měřicí zařízení a podobně. Je to mnohem jednodušší a otevírá to cesty na oběžnou dráhu mnohem širšímu spektru zákazníků.
