Čeští vědci objevili nový nerost. Bude se jmenovat 'staročeskéit'

Národní muzeum ve středu oznámilo, že svět uznal úspěch českých vědců, kteří našli a popsali zatím neznámý druh minerálu. Informaci o úspěchu na mezinárodním poli vědy, včetně potíží se schvalováním neobvyklého jména, přinesla Česká televize.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Úlovek českých vědců, minerál "staročeskéit" | Zdroj: Národní muzeum

Na haldách historických dolů na Kaňku v kutnohorském rudním revíru našel Richard Pažout z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze úlomky křemenné žiloviny s neznámým minerálem.

Po chemických analýzách mineralogové z Národního muzea zjistili, že se jedná o zcela nový minerální druh. Zpracovali podrobný návrh a předložili jej k odbornému posouzení více než dvacetičlenné Mezinárodní komisi pro nové minerály, nomenklaturu a klasifikaci (IMA).

„V přírodě je známo 5208 minerálů – a 208 jich vytvořil svou činností člověk. Globální působení lidstva na planetu Zemi mělo na formování minerálů větší vliv než poslední velká geologická událost.“

V únoru návrh komise schválila a přijala i na první pohled trochu zvláštní název „staročeskéit“. Ten odráží místo výskytu minerálu v historickém staročeském pásmu, ve kterém se těžila ruda od středověku až do 20. století.

„Po chemické stránce jde o vzácný sulfid stříbra a olova se zastoupením antimonu a bismutu. Právě zastoupení těchto dvou prvků v poměru zhruba 1:1 je to, co dělá staročeskéit odlišným a zvláštním od dosud známých minerálních druhů,“ uvádí mineralog a ředitel Přírodovědeckého muzea Národního muzea Ivo Macek.

Vadily háčky a čárky

Při schvalování nového minerálu se však objevily i drobné překážky. Ačkoliv pravidla komise hovoří o respektování původních zeměpisných a osobních jmen, při schvalování Mezinárodní mineralogickou komisí se vyskytlo ohledně názvu staročeskéit nesouhlasné stanovisko od reprezentantů některých zemí, kterým vadily české háčky a čárky.

Zjistíme z vašeho DNA odkud pocházíte nebo zda vás čeká Alzheimer. Za emoční újmu neručíme, vzkazují prodejci

Číst článek

V únoru však komise název schválila a v srpnu vypršely lhůty pro možné námitky, takže nyní je název už oficiální.

Mezinárodní mineralogická komise ročně schválí z celého světa pouhých pár desítek nových minerálních druhů, proto je tento opravdu unikátní a odráží vysokou kvalitu výzkumu českých vědců.

Co o něm víme?

Staročeskéit byl nalezen v podobě kovově lesklých zrn o velikosti jen do půl milimetru a pouhým okem je velmi těžko rozpoznatelný od jemu podobných minerálů. Proto teprve až nález většího množství vzorků umožnil podrobnější výzkum.

Určit a sledovat ho tak prakticky lze jen pomocí speciálních přístrojů – rudního mikroskopu a elektronové mikrosondy, která umožňuje zjistit i jeho chemické složení v nepatrné ploše setiny milimetru.

Jak poznat pravý kaviár od náhražky? Čeští a japonští vědci objevili znaky v genomu

Číst článek

Typový vzorek se nyní již nachází ve sbírkách Mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea. Není jediným minerálem, který názvem upomíná na českou tradici. Existuje také nerost heyrovskýit, pojmenovaný po nositeli Nobelovy ceny za chemii Jaroslavu Heyrovském. Tento sulfid bismutu a olova se kromě Česka nachází i ve Švýcarsku, v Číně a v Kanadě.

O úspěchu českých geologů informovala Česká televize.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme