Čína schválila dvě vakcíny vlastní výroby, do čínského Nového roku plánuje naočkovat 50 milionů lidí

Čína schválila použití dvou vakcín čínské výroby proti onemocnění covid-19 na svém obyvatelstvu. Do 12. února, kdy začíná rok Buvola, jimi plánuje naočkovat necelá čtyři procenta populace. Vakcíny od společností SinoVac a Sinopharm na bázi inaktivovaného viru chce také poskytnout milionům lidí v zahraničí.

Peking Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Očkovací látky od firem SinoVac a Sinopharm už získaly u čínského regulačního úřadu povolení k použití u široké veřejnosti a bylo využito více než 31 milionů dávek (ilustrační foto) | Foto: Marko Djurica | Zdroj: Reuters

Vakcínu proti covidu-19 v Číně vyvíjejí celkem čtyři společnosti více či méně spjaté se státem. Očkovací látky od firem SinoVac a Sinopharm už získaly u čínského regulačního úřadu povolení k použití u široké veřejnosti a bylo využito více než 31 milionů dávek. Cílem přitom je do začátku čínského Nového roku naočkovat 3,5 % populace (celkem 50 milionů lidí). První na řadu přicházejí zdravotníci a senioři. Podle agentury Reuters dosavadní testy těchto vakcín vyjevily účinnost od 50 procent do 91 procent.

Pokud by záleželo na mně, Blatného bych vyměnil, říká imunolog Hořejší. Místo něj navrhuje Smejkala

Číst článek

„Vakcína CoronaVac od firmy SinoVac se testovala v Turecku, kde se hovořilo o účinnosti 65 procent. Testovala se také na velkém vzorku populace v Brazílii. Tam nejdříve zprávy informovaly o účinnosti 78 procent, ale posléze 50 procent. To byla velká rána pro čínskou diplomacii a prestiž. Touto látkou se očkovalo také například v Indonésii, vakcínou od Sinopharmu zase ve Spojených arabských emirátech nebo Bahrajnu. Čína vakcínu nabídla také Maďarsku,“ podotýká pro Radiožurnál analytička Ivana Karásková z Asociace pro mezinárodní otázky, kde se specializuje na Čínu.

Čínské firmy už dodaly miliony dávek chudším zemím v Asii či Latinské Americe. Ze států EU čínskou vakcínu schválilo a zakoupilo pro naléhavé využití pouze zmíněné Maďarsko, které se rozhodlo nečekat na posouzení Evropskou lékovou agenturou (EMA). Podle Karáskové jde ze strany Číny o součást promyšlené vakcínové diplomacie a prestiže.

„Ekonomická výhodnost tam hraje velkou roli, stejně jako otázka konkurenceschopnosti čínských vakcín s očkováním západních, ruských i indických firem. Ale úplně stejně velkou váhu má i hledisko politické. Čína se snaží nabízet vakcíny opomenutým regionům. Ale mezi ty podle nich patří třeba i západní Balkán, tedy například Srbsko. Čína se tam snaží vytyčit si nějaké pole a prezentovat se jako někdo, kdo přináší veřejné statky rozvojovému světu. Pokouší se ukazovat Západ jako někoho, kdo je hnaný dravým kapitalismem a kdo se stará jenom sám o sebe. Zatímco Čína údajně přináší pokrok celému lidstvu,“ říká analytička.

Kritika západních vakcín

Karásková poukazuje také na to, že čínská státní média se staví kriticky k západním vakcínám a například zveličovala nežádoucí účinky látky Pfizer/BioNTech. Rok 2021 navíc slaví Komunistická strana Číny 100 let od svého založení. Podle Karáskové proto lze očekávat, že se letos bude o to víc snažit propagovat své úspěchy doma i v zahraničí. Otázkou ovšem je, jestli dokáže své sliby splnit.

Nová očkovací centra a informační kampaň. Praha zahájila vlastní projekt, chystá i očkovací strategii

Číst článek

„Čínská vláda slíbila, že do konce loňského roku vyprodukuje 610 milionů dávek. To by při dvou dávkách na osobu pokrylo zhruba čtvrtinu čínské populace. Za rok 2021 slíbila vyprodukovat miliardu očkovacích dávek. To by znamenalo proočkování zhruba 58 procent čínské populace do konce roku, pokud by všechny dávky byly určeny pro domácí použití. Ale Čína současně s tím naslibovala dávky pro rozvojový svět a je velká otázka, jestli dokáže své sliby splnit a jestli budou její kapacity stačit pro domácí použití.“

Čínské vakcíny se podávají ve dvou dávkách, ale na rozdíl od genových vakcín od společnosti Pfizer a Moderna k jejich skladování nejsou potřeba žádné speciální mrazáky. Látky od společnosti Sinovac a Sinopharm fungují na stejném principu jako očkování proti vzteklině, hepatitidě typu A nebo třeba klíšťové encefalitidě. Obsahují inaktivovaný virus. Ten se v těle nemůže rozmnožovat, ale po vpíchnutí podnítí rozvoj protilátek.

„Problém u těch inaktivovaných vakcín bývá jejich nedostatečná čistota. Všechny kontaminující složky z produkčních buněk a případně i média jsou zdrojem nežádoucích vedlejších reakcí. Zpravidla vyvolávají ve větším procentu různé horečnaté reakce,“ upozorňuje profesor Libor Grubhoffer, virolog, který vede Biologické centrum AV ČR. 

Šéfka Evropské komise: Podcenili jsme situaci, Česko ale na nákupu vakcín v rámci Evropské unie vydělalo

Číst článek

„To není nic proti inaktivovaným vakcínám. Ty nám v celé řadě případů stále dobře slouží. Teď nemyslím vakcíny z čínské produkce, ale třeba vakcínu proti klíšťové encefalitidě, ať už rakouské, nebo německé provenience. Ty jsou v závěrečné fázi celého procesu přečištěny a tak v mezích možností zbaveny kontaminujících látek. U těch čínských vakcín je s otazníkem, jak s tím nakládají během výroby.“

Libor Grubhoffer podotýká, že vakcíny na bázi inaktivovaného koronaviru z východu v něm nevzbuzují velkou důvěru s ohledem na tamní nároky na správnou výzkumnou a výrobní praxi. Také podotýká, že není náhoda, že řada velkých renomovaných farmaceutických firem se vydala jinou cestou.

„Všimněte si, že všechna ta konsorcia, většinou to byla farmaceutická firma s univerzitou nebo výzkumným centrem, se pustila do zatím nevyužitých, ale dostatečně prozkoumaných platforem, jako je vektorová vakcína na jedné straně, ale zejména genové vakcíny. A vzhledem k možné rezistenci nových mutací se to ukazuje jako prozřetelná cesta.“

Výhody nové generace vakcín

Nová generace vakcín má totiž nespornou výhodu. Vzhledem k tomu, že koronavirus mutuje, může vzniknout varianta, která bude vůči očkování odolná. Genové vakcíny lze v takovém případě poměrně rychle přizpůsobit. Očkovací látky s inaktivním virem podle Grubhoffera takto flexibilní nejsou.

Geopolitické vakcínové píárko EU, Velké Británie, Ruska a kosovské odmítnutí vakcín ze Srbska

Číst článek

„V případě inaktivované vakcíny by to znamenalo vzít tu novou variantu a vyrobit zase obrovské množství živého divokého viru. Usmrtit ho a znovu ho připravit do dávek. To by bylo extrémně nákladné, a hlavně by to trvalo dlouho. Zatímco pokud se ukáže, že bude třeba, aby Pfizer a Moderna aktualizovaly svou mRNA vakcínu a opatřily ji novými geny pro spike proteiny třeba pro britskou nebo jihoafrickou variantu koronaviru, tak to udělají velice rychle. Ta adaptabilita vektorových vakcín je trochu složitější. Ale platí to v zásadě i pro ně,“ vysvětluje virolog Libor Grubhoffer.

Vektorovou vakcínu vyvíjí také čínská společnost CanSino Biologics ve spolupráci s armádou. Jde o další slibnou očkovací látku proti onemocnění covid-19 z Číny. Aktuálně toto očkování testuje v Pakistánu, Mexiku, Rusku, Argentině a Chile. Agentura Reuters s odvoláním na pákistánského ministra zdravotnictví Faisala Sultana informovala, že v testech vyšla u této látky účinnost necelých 66 procent.

Štěpán Sedláček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme