Kdo umí cizí jazyk, je praktičtější, méně sobecký a lépe si poradí s nejistotou, zjistili vědci

O financích uvažovat raději v cizím jazyce! Radí to vědci, kteří zjistili, že trochu jinak myslíme v rodném jazyce a trochu jinak, když „přepneme“ do cizího. Z výzkumu tohoto přepínání mezi mateřským a cizím jazykem také vyplývá, že člověk, který umí cizí jazyk, je rozhodnější a lépe řeší případné konflikty.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Základní škola a děti

V cizím jazyce se lidé podle vědců rozhodují praktičtěji než v emotivnějším mateřském | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Psychologové tomu říkají „efekt cizího jazyka“, píše britský deník Guardian. K průkopníkům tohoto výzkumu patří Američan izraelského původu, psycholog Boaz Keysar z Chicagské univerzity.

Ten si všiml, že když přemýšlí v mateřském jazyce, tedy hebrejštině, je emotivnější než v angličtině. Keysar vyrůstal v Izraeli a ve Spojených státech žije přes 30 let.

3:43

Vybíráte kroužky? Důležité je, aby rodiče nenutili děti dělat to, co je nebaví, radí odborník

Číst článek

Emoce ovlivňují morálku. Takže Keysar začal zkoumat, jestli „přepínání“ mezi dvěma jazyky – mateřským a cizím nebo druhým, má nějaký dopad na naše morální úsudky. Aby to ověřil, předestřel studentům španělštiny drsný „problém s vlakem“.

Studenti měli za úkol představit si, že stojí na mostě, pod kterým jsou koleje a na nich pět lidí. Jede vlak. Hrozí, že pět lidí přejede. Studenti je můžou zachránit jedině tak, že z mostu shodí obézního člověka.

V mateřském jazyce pak měli studenti říct, co udělají. Zdráhali se člověka obětovat, i když to znamenalo smrt pěti dalších.

Kupodivu v cizím jazyce uvažovali jinak. Když se nad stejný příkladem zamýšleli ve druhém jazyce, ve španělštině, byli prý ochotnější obětovat jednoho ve prospěch pěti.

Více tolerance a kreativity

Psycholog Keysar svůj svou práci publikoval. Závěr pak potvrdili Katalánci, konkrétně tým už zesnulého psycholingvisty Alberta Costy z barcelonské Univerzity Pompea Fabry, který měl ve studii založené na takzvaném „problému s vlakem“ lidi ze Spojených států, Evropy i Asie.

Závěry byly stejné: v cizím jazyce se lidé prý rozhodovali praktičtěji než v emotivnějším mateřském. Takové byly začátky zkoumání „efektu cizího jazyka“. Od té doby, tedy za posledních 10 let, vědci přišli s dalšími souvislostmi. Potvrzují, že je rozdíl mezi myšlením v rodném a druhém jazyce.

Historie uložená v želvích krunýřích. Vědci skrze ně zkoumají dopady jaderných testů na přírodu

Číst článek

Například to, čemu učení říkají „kognitivní slepá skvrna“. Jde o obecně lidskou tendenci myslet si, že jsme chytřejší než ostatní. Opět: více si to myslíváme v mateřském jazyce. V tom cizím jsme tolerantnější, otevřenější, méně sobečtí.

Dále podle nedávné studie italské psycholožky Silvie Purpuriové z Tridentské univerzity jsme – když mluvíme v cizím jazykem – flexibilnější, nebojíme se nových nápadů, takže v důsledku můžeme být kreativnější a úspěšnější.

Nadto se v cizím jazyce spíš vyhneme mylným, falešným vzpomínkám, protože se soustředíme na sdělení, dáváme si pozor na to, co říkáme. A proto úvodní rada, že o penězích a výdajích je užitečnější přemýšlet v cizím jazyce. Lépe vyhodnotíme možná rizika. A totéž při řešení konfliktů.

Helena Berková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme