Čeští vědci zkoumají, jak při covidu-19 bránit rozvoji cytokinové bouře. Ta je často příčinou úmrtí

Vědci z 1. lékařské fakulty a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zkoumají, jak u pacientů s vážným průběhem covidu-19 bránit rozvoji tzv. cytokinové bouře. Je častou příčinou jejich úmrtí. Pomáhat by mohla znalost molekuly interleukinu-6 (IL-6), která při spouštění cytokinové bouře hraje významnou roli. V tiskové zprávě o tom ve středu informovala 1. lékařská fakulta UK.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vzorky krve připravené k testování na přítomnost koronaviru

Pokud je průběh onemocnění vážný, tělo začne IL-6 a dalších cytokinů vyrábět víc než potřebuje. | Foto: Axel Schmidt | Zdroj: Reuters

Zhruba 80 procent nakažených novým typem koronaviru má mírný průběh nemoci. V Česku bylo hospitalizováno za celou dobu epidemie zhruba 1200 z téměř 12 000 nakažených.

Stav pandemie na prahu prázdnin. Česko by potřebovalo hlavně větší testovací kapacitu, říká virolog Plevka

Číst článek

Zkoumání této molekuly interleukinu se věnuje Centrum nádorové ekologie (CEN) univerzity. „IL-6 je molekula naprosto potřebná k tomu, aby byla zahájena imunitní odpověď, která je nutná k potlačení infekce,“ uvedl hlavní vědecký koordinátor centra a přednosta Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty UK Karel Smetana.

Výroba velkého množství

Pokud je průběh onemocnění vážný, tělo začne IL-6 a dalších cytokinů vyrábět víc než potřebuje. „Pod tíhou tohoto nadbytku ve výsledku přestane být organismus správně regulován a pacient zemře,“ dodal. Kdyby se podařilo zabránit produkci IL-6 nebo jejího rozpoznávání příslušným receptorem, nemusí podle něj cytokinová bouře vůbec nastat nebo bude mírnější.

Vědci v Odpolední publicistice

Hlavní vědecký koordinátor centra a přednosta Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty UK Karel Smetana a jeho kolega Jan Brábek budou ve středu 1. 7. od 18.00 hosty Odpolední publicistiky na Radiožurnálu.

Vědci z Univerzity Karlovy už v dubnu publikovali přehledový článek, kde nastínili možnosti, jak cytokinové bouři zabránit a pacienty s covidem-19 léčit. Vycházeli z dat z Číny a Itálie. „V publikovaných datech o pacientech z Wu-chanu a Locarna jsme si všimli vysoké hladiny IL-6, kterou navíc vykazovali také nemocní s MERS a SARS,“ uvedl Smetana.

Nedůvěra vědeckých časopisů

Jeho tým proto začal předpokládat, že se molekula podílí na smrtelných komplikacích v poslední fázi onemocnění. „Náš článek ale nechtěly vědecké časopisy zpočátku vůbec otisknout, tak neobvyklá se jim původně naše představa zdála,“ dodal. Od otištění jejich výzkumu vyšly na stejné téma už stovky prací a možností ovlivnění závažných stavů při covidu-19 pomocí IL-6 se zabývají vědci po celém světě.

Terapie by mohla pomoci i u dalších diagnóz, kde cytokinová bouře zabíjí. Vliv má IL-6 i při rozvoji rakoviny, pokud je zastoupen v hojném množství, může nádor víc metastazovat. Čeští vědci z CEN také upozornili, že kromě drahých léků používaných například v revmatologii umějí IL-6 blokovat také mnohem levnější umělé analogy estrogenu bazedoxifen a raloxifen, které se podávají ženám po menopauze kvůli osteoporóze, tedy řídnutí kostí.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme