Při léčbě diabetu některé bakterie pomáhají a jiné škodí, zjistili vědci

Při vzniku a léčbě cukrovky 2. typu mohou hrát důležitou roli některé bakterie. Badatelé z Oregonu při pokusech na myších doložili, že druhy Lactobacillus johnsonii a gasseri léčbu podporují. Naopak bakterie Romboutsia ilealis a Ruminococcus gnavus působily škodlivě.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Diabetes 2.typu se týká většinou dospělých lidí, u dětí se s tímto typem cukrovky setkáváme výjimečně. Celkový počet pacientů s touto diagnózou ale u nás i ve světě dlouhodobě stoupá. | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Ve střevě dospělého člověka žijí řádově triliony bakterií. Podílejí se v něm na vytvoření správného mikroprostředí, konzumují zbytky naší stravy a pomáhají nám ji zpracovat. Tvoří také přirozenou ochrannou bariéru, která brání průchodu škodlivin. „Můžou nás poškodit, pokud se dostanou přes střevní stěnu do těla,“ vysvětluje diabetolog Zdeněk Šumník.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou Laboratoř o chvále laktobacilů, chytrém inzulínu a o myších, které se zbavily cukrovky. Debatují diabetolog Zdeněk Šumník, biolog Jan Pačes a herečka Jana Janěková. Moderuje Martina Mašková

V aktuálním experimentu vědců z Oregonu krmili badatelé myši stravou typickou pro řadu vyspělých zemí a sledovali, jaké bakterie převažují u těch, které trpí cukrovkou. Detaily popsali v odborném časopise Nature Communications. Laktobacily podle jejich zjištění zdraví prospívaly, pozitivně totiž ovlivňovaly metabolismus cukrů. 

Léčba diabetu

Diabetes 2.typu se týká většinou dospělých lidí, u dětí se s tímto typem cukrovky setkáváme výjimečně. Celkový počet pacientů s touto diagnózou ale u nás i ve světě dlouhodobě stoupá. Jen v České republice jich každý rok přibývá kolem 20 tisíc. Mluví se proto o globální pandemii.

Principem každého diabetu je nedostatečné hospodaření s glukózou, která je hlavním zdrojem energie pro náš organismus. Důvodem je hlavně chybějící nebo špatně fungující inzulín, hormon slinivky břišní, který snižuje hladinu cukru v krvi.

Při pokusu z Oregonu ty diabetické myši, které kromě stravy dostávaly laktobacily, lépe zpracovávaly nejen tuky s vysokým obsahem mastných kyselin, ale také glukózu. Měly i nižší index tělesné hmotnosti.

Členité střevo

Jen samotných laktobacilů, které známe z jogurtů či probiotik, známe stovky druhů. Střevo je členité, mění se v něm kyselost prostředí a koluje v něm řada různých látek.

To, že se vědcům podařilo zjistit vliv konkrétních bakterií či jejich působení na léčení diabetu, je proto hlavním úspěchem studie. Přispěl k tomu výzkum bakteriálních kmenů.

„Minimálně jeden, dva druhy bakterií, v případě diabetu ovlivňují, zda člověk bude mít větší šanci na léčbu,“ podotýká molekulární genetik a bioinformatik Jan Pačes.

Dlouhá cesta

Bakterie Romboutsia ilealis, která v pokusu amerických vědců zhoršovala hospodaření s glukózou, se vyskytuje u více než 80 procent pacientů s obezitou. 

Stres potřebujeme, abychom mohli být zdraví. I ten ‚špatný‘, říká vědkyně, která ho chce měřit

Číst článek

Vědci se proto snaží prověřit, zda účinek konkrétních bakterií není důležitější, než vliv střevní mikrobioty jako celku. Upravit základní metabolismus u člověka ale může být těžší, než u myší.

„Závisí to na genetické výbavě, stravě nebo body mass indexu,“ vyjmenovává Zdeněk Šumník. Dodává, že svou roli hraje i věk nebo pohlaví. 

Chytrý inzulín

Naději pro pacienty s diabetem 1.typu, který týká i dětí, představuje nedávný úspěšný počin dánských chemiků. Vyvinuli chytrý inzulín s regulovaným dávkováním. Článek o něm zveřejnil odborný časopis Chemistry A European Journal.

„Čím víc se objevuje glukózy v krvi, tím rychleji se uvolňuje inzulín,“ popisuje efekt léčiva Jan Pačes. Inzuliny, s nimž se léčí pacienti dnes, se totiž vstřebávají z podkoží různou rychlostí. Potřeba inzulínu se přitom během dne mění podle stravy, pohybu nebo hladin hormonů. 

Nový objev pomůže v boji s patogeny. Umožní třeba vývoj nových látek proti tuberkulóze

Číst článek

„Na jedné straně hrozí nízká a na druhé vysoká hladina cukru,“ dodává Zdeněk Šumník. Podstatou léčby diabetu je proto udržování rovnováhy.

Připomíná, že v Česku žije kolem jednoho milionu lidí s diabetem a čtvrtina z nich inzulín potřebuje. Chytré inzulíny by jim mohly pomoci překonat omezení, která nemoc přináší.

Poslechněte si celou Laboratoř o chvále laktobacilů, chytrém inzulínu a o myších, které se zbavily cukrovky. Debatují diabetolog Zdeněk Šumník, biolog Jan Pačes a herečka Jana Janěková.

Moderuje Martina Mašková.

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme