Vědci přečetli geny pravěkého člověka ze zubu jelena. Nemuseli ho při tom zničit, považují to za průlom
Mezinárodnímu týmu vědců se podařilo přečíst genetický kód pravěkého člověka z předmětu, nikoliv z kostry. Z provrtaného zubu jelena z denisovské jeskyně na jihu Sibiře izolovali DNA ženy, aniž předmět při analýze museli vědci zničit. Žena, jejíž stopy na artefaktu zůstaly, v jeskyni žila před 25 až 19 tisíci lety. Článek o ní vyšel v odborném časopise Nature.
„Splnil se mi sen,“ komentuje studii antropolog Vladimír Sládek. Už léta totiž zastává názor, že se věda až příliš soustředí na fosilie a morfologické záznamy a opomíjí jiné stopy.
„Živý svět se dostává do litosféry, má pravidelnosti, které dokážeme vrátit a rekonstruovat ho,“ argumentuje Sládek.
Podle něj by si ještě před 10 lety vědci nedokázali představit, že jim dá genetika šanci identifikovat člověka, který nosil konkrétní předmět. Za metodický průlom vědec označuje hlavně to, že předmět nebylo potřeba ničit.
Krev, pot a jelen
Zdrojem DNA, kterou badatelé našli, mohly být sliny, slzy, pot nebo krev pravěké ženy. Výhodou, stejně jako pro forenzní stopy v kriminalistice, bývá, když jsou zaneseny v porézním materiálu.
„Jde-li o zub nebo kost, je to vhodnější než u jiného materiálu, je v nich hodně hydroxypatitu,“ doplňuje antropolog Lukáš Friedl. Tento typ materiálu totiž zpomaluje rozklad DNA.
Vědci také dokázali rozlišit DNA jelena od lidské a určit konkrétní druh jelena, z něhož žena měla přívěsek. Byl to jelen wapiti. To otevírá cestu k dalším ekologickým poznatkům o době, v níž žili.
„Dokážeme je zrekonstruovat ze sedimentů, pylu, kosterních pozůstatků zvířat, “ vysvětluje Vladimír Sládek. Ze zubního plaku dokážeme vyčíst, čím se tehdejší lidé živili.
Francie a Věstonice
Dáma, jejíž DNA se zachovala do dnešní doby, pocházela z populace, která není příbuzná žádné dnešní žijící populaci. Jak vysvětlují experti, nenechala po sobě následovníky, nebo se její stopa smazala křížením.
Velký nos může být znamením neandrtálských předků. V pravěku mohl být konkurenční výhodou
Číst článek
Nález z mladého paleolitu by časově a kulturně odpovídal například Dolním Věstonicím nebo lovcům z Předmostí u Přerova. „Věstonice také nepřešly do dalšího populačního rozvoje,“ podotýká Sládek.
Velkou debatu v antropologii momentálně vyvolává ještě jiná studie zaměřená na původ moderního člověka. Antropologové se přou hlavně o to, zda mohlo osídlení kontinentu trvat třeba až 12 000 let.
Ludovic Slimak z Univerzity v Toulouse se svým týmem přišel s myšlenkou, že moderní člověk potřeboval tři samostatné migrační vlny, aby se usadil v Evropě. Na tu poslední, před 42 tisíci lety, doplatili neandrtálci. Studie o tom vyšla v časopise PLOS One.
Poslechněte si celou Laboratoř v audiozáznamu nahoře v článku. Debatují antropologové Lukáš Friedl a Vladimír Sládek, spoluúčinkuje herečka Martina Hudečková.
