Drakům v pohádkách dorůstají hlavy. Lidoví vypravěči se mohli inspirovat u ještěrů, míní etnolog
Pohádkovým drakům dorůstají po useknutí některé části těla, obvykle to bývají hlavy. Tento na první pohled neuvěřitelný jev opravdu existuje i v běžné přírodě. A věda ho dokonce dokáže vysvětlit. Badatelé pak uvažují, zda by některé části těla mohly dorůstat i lidem.
Lidoví tvůrci pohádek mohli regeneraci odkoukat od skutečných schopností mloků a ještěrů, připouští etnolog Jaroslav Otčenášek.
„Naši předci si draka nepředstavovali tak, jak ho známe z fantasy filmů nebo knížek. Velmi často to byla bytost, která se podobala nějakému plazu. Jsou termíny, které mohly označovat jak postavu typu drak, tak to mohl být zároveň přerostlý had, třeba šmok, skalník a celá řada dalších regionálních termínů,“ vyjmenovává Otčenášek.
Takzvané odvržení ocasu u plazů je obranou před predátory. U většiny ještěrů a plazů je zapotřebí určitá asi jeden měsíc, aby ocas znova narostl.
Do pohádkových draků se z paměti odrážejí dinosauři, shodují se biolog s teologem
Číst článek
Čeští vědci zkoumají, jak regenerace ocasu u ještěrů funguje. Bioložka Zuzana Starostová přišla na to, že k vytvoření nového ocasu ještěři vlastně nevynakládají téměř žádnou energii navíc.
„Zjišťovali jsme, kolik kyslíku daný organismus spotřebuje. Srovnávali jsme intenzitu metabolismu u jedinců, kteří regenerují a kteří neregenerují ocas. Rozdíly byly minimální,“ doplňuje Starostová.
Australským vědcům se pak povedlo u vodního dráčka axolotla mexického zablokovat imunitní buňky, které regeneraci stimulují. Vědci věří, že tento mechanismus by se mohl podařit zapnout také u savců, třeba i u člověka.
Naráží to ovšem na velké problémy. „Organismus je orchestr. Pokud bychom vložili nebo aktivovali daný gen, stalo by se, že orchestr úplně rozladíme,“ upozorňuje biolog Vladimír Krylov.
