Planeta lépe dýchá, každý neuskutečněný let je pro klima výhrou. Beze změn jde ale o dočasný jev

Útlum v průmyslu, v letecké i automobilové dopravě přináší čistší vzduch i nižší produkci skleníkových plynů. Jenomže vytápění a zvýšená spotřeba elektřiny pro miliony lidí, kteří místo cestování do škol a úřadů sedí doma, může rozdíl vyrovnat.

Ten obrázek se stal jedním ze symbolů pandemie. „Je to poprvé, co jsme viděli tak dramatický pokles v tak široké oblasti způsobený jednou konkrétní událostí,“ okomentovali satelitní snímky emisí oxidu dusičitého (NO₂) nad ohniskem koronavirové nákazy v Číně vědci z NASA.

Měření v Číně ukázala také značný pokles v koncentracích prachových částic. To podle orientačního výpočtu jednoho ekonoma se Stanfordovy univerzity mohlo zachránit více životů, než kolik zatím padlo za oběť samotné infekci.

Také emise oxidu uhličitého (CO₂) v celé silně znečištěné Severočínské nížině po zastavení továren a odklonění letadel klesly asi o čtvrtinu. Čína podle odhadu vědců vypustila nejznámějšího skleníkového plynu o 200 milionů tun méně, než kolik by ho vyprodukovala nebýt epidemie. Rozdíl je podobný, jako kdyby celá Česká republika na dva roky přestala spalovat uhlí i paliva vyrobená z ropy a stala se uhlíkově neutrální.

Výrazně čistší vzduch hlásí i z dalších průmyslových oblastí, kde se kvůli koronaviru zastavila velká část ekonomiky: ze severní Itálie, východního i západního pobřeží USA, z Madridu i z Paříže.

Jeden z mnoha faktorů

V Česku se trend klesajícího znečištění vzduchu zatím nepotvrdil. Změny v naměřených hodnotách nejsou nijak výrazné, někde jsou koncentrace škodlivin dokonce vyšší – a tam, kde k poklesu došlo, se nedá jednoznačně říct, že ho způsobila opatření proti koronaviru.

„V tuto chvíli nelze dělat žádné konkrétní závěry o vlivu karantény na kvalitu ovzduší. Je potřeba delší časová řada a i poté je otázkou, zda nějaký vliv pozorovatelný bude,“ napsal šéf oddělení kvality vzduchu brněnské pobočky Českého hydrometerologického ústavu Jáchym Brzezina poté, co prozkoumal poslední data o koncentracích NO₂.

Zatímco v Číně je největším zdrojem emisí oxidu dusičitého průmysl, který byl v době karantény silně utlumen, v Česku je to automobilová doprava – a ta tak strmý pokles nezaznamenala. Lidé sice jezdí méně často do práce i za zábavou, na druhou stranu při zbývajících nutných cestách mohou častěji volit individuální dopravu. Buď v obavě z nákazy, nebo například v Praze či v Brně proto, že města zrušila pokuty za parkování v modrých zónách.

„Koncentrace znečišťujících látek se v průběhu roku velmi mění, a to i ze dne na den, v závislosti na obrovské spoustě faktorů od intenzity dopravy, rychlosti a směru větru, teplotním zvrstvení atmosféry, vzájemných reakcích látek v ovzduší, intenzitě vytápění... Pokud budeme tedy předpokládat, že mohla karanténa vést například k omezení dopravy, stále se jedná pouze o jeden z mnoha faktorů, které můžou zapříčinit nárůst, či naopak pokles koncentrací NO₂ v ovzduší,“ vysvětluje meteorolog Brzezina.

Na satelitních snímcích Evropy je patrný pokles koncentrací NO₂ v severní Itálii. A kdybychom se podívali jen na druhý a třetí snímek, mohli bychom si myslet, že se totéž odehrálo i v České republice. „Problém ale je, že pokud se podíváme ještě o dva týdny zpátky, tedy na období 15. – 29. 2. 2020, vidíme, že byly koncentrace NO2 rovněž nižší než v období prvních 12 dní v březnu. Na základě družicových snímků tedy určitý pokles vidíme, ale zároveň vidíme, že se může jednat o zcela běžnou fluktuaci danou jinými vlivy,“ komentuje to meteorolog.

V době karantény se také na většině českého území nahromadilo výrazně nadprůměrné množství prachových částic. Přinesl je vítr z pouště Karakum v Turkmenistánu.

Budou změny dlouhodobé?

Podobně jako při poslední velké krizi světového hospodářství před dvanácti lety se dá očekávat znatelné snížení celosvětových emisí skleníkových plynů vznikajících při spalování uhlí a dalších fosilních paliv – přispěje k němu hlavně očekávaný pokles průmyslové výroby a propad letecké dopravy, který je už teď bezprecedentní.

„Omezení cestování na dlouhé vzdálenosti je to, co způsobuje obrovský rozdíl. Každý neuskutečněný let je pro klima velkou výhrou,“ řekla serveru iROZHLAS.cz Kimberly Nicholasová, která přednáší o změně klimatu na univerzitě ve švédském Lundu.

Ještě větší význam ale podle ní mohou mít dlouhodobé změny v lidském chování: „Lidé momentálně hledají efektivní způsoby, jak pracovat přes počítač a digitálně spolupracovat. To může vést k velkému poklesu emisí. Podle studie, kterou vedl Seth Wynes, největší pokles emisí způsobený lidským chováním byl, když lidé začali pracovat z domu místo toho, aby do práce dojížděli autem.“

Jiné vědecké studie ale ukazují, že je to složitější: emise ušetřené neuskutečněnou cestou do práce může převážit vyšší spotřeba elektřiny, vytápění tolika „domácích kanceláří“, ale třeba i vyšší míra nakupování přes internet s obvykle automobilovou dopravou jednotlivých objednaných balíčků. Záleží na tom, jak propracovanou mají jednotliví prodejci logistiku, od vzdálenosti skladů až po IT systémy pro optimalizaci dopravy.

„Výhody práce z domova zkoumala řada studií a výsledky lze shrnout: záleží na okolnostech. Na počasí, na zeměpisné poloze, na životním stylu rodin... Ekonomika a produkce skleníkových plynů jsou tak složitě provázané, že jedna malá změna může významně ovlivnit všechno ostatní. Jsou to komplexní systémy plné rychlých a složitých interakcí,“ varoval před ukvapenými závěry expert na klimatické politiky Christopher Jones z univerzity v Berkeley.

Čeští odborníci oslovení serverem iROZHLAS.cz se shodli, že bez hlubokých a dlouhodobých změn ve fungování světové ekonomiky se emise po skončení pandemie vrátí na původní úroveň. „Když se všechno zastaví, samozřejmě na chvíli ubyde také smogu. Stalo se to v Číně, právě se to asi děje u nás a bezesporu se to stane také v Americe i jinde. Ale to všechno je pouze dočasný výkyv. Až krize pomine a život se vrátí k normálu, znečištění opět stoupne,“ řekl Vojtěch Kotecký z think-tanku Glopolis, který se zabývá udržitelnou ekonomikou.

„Nezbytné vládní intervence, které znovu nastartují ekonomiku, mohou vést k situaci, kdy bude znečištění ještě vyšší, než bylo před pandemií koronaviru,“ přidal se Viktor Třebický, odborník na výpočet uhlíkové stopy z neziskové organizace CI2.

Julie Vinklová

Související témata: koronavirus, emise, životní prostředí, klima, koronavirus v Česku, Datová žurnalistika