Motorem evoluce člověka může být i klimatická změna. Ukázaly to vrty v zaniklých jezerech
Výkyvy klimatu v Africe souvisejí s klíčovými fázemi evoluce člověka. Došel k tomu mezinárodní tým vědců při výzkumu usazenin ze zaniklých jezer. Zaměřil se mimo jiné na oblast jižní Etiopie s bohatou klimatickou historií. Její součástí je i známé antropologické naleziště.
Vědci, jak uvádí studie zveřejněná v časopise Nature, provedli geologické vrty v regionu východní Afriky, a to i v oblastech, kde se dřív našly fosilní pozůstatky dávných předků a příbuzných člověka, homininů.
Vědecké novinky, které odborníci vysvětlují a herci glosují. Poslechněte si celou Laboratoř Martiny Maškové
Vrstvy usazenin se liší barvou, zrnitostí a dalšími parametry, a z některých badatelé mohli odvodit, jaké bylo v dané geologické etapě klima.
„Je to podobné jako s letokruhy stromů, můžete na nich sledovat období přírůstku organické hmoty,“ popisuje paleontoložka a osteoložka Miriam Nývltová Fišáková.
Moderní člověk
V relativně nejdelším vlhkém období, které je z vrtů vidět, 620 až 275 tisíc let před naším letopočtem, obývala jižní Etiopii řada anatomických různorodých skupin homininů.
Žili tam už první příslušníci archaického rodu homo sapiens a později i náš lidský druh. „Vzniká anatomicky moderní člověk,“ vysvětluje antropolog Vladimír Sládek.
„Veškeré klimatické změny měly takový tlak na populaci, že se musela buď přizpůsobit, nebo zemřela,“ říká Miriam Nývltová Fišáková. Výkyvy srážek a teplot označuje za hlavní evoluční impuls.
Poukazuje i na mnohem dřívější situaci z doby před miliony let, kdy se předkové lidoopů stáhli do pralesa, zatímco předchůdci člověka v krajině i za nepříznivých klimatických podmínek zůstali.
„Změny prostředí byly motorem evoluce v jakémkoliv období a nejen u lidí,“ doplňuje souvislosti paleontoložka. Jako další příklad uvádí vývoj kostry u ryb v divokých řekách.
Ječmen a pšenice
Autoři studie v časopise Nature se zmiňují také o lovecko-sběračských strategiích tehdejších homininů. Ve zkoumaném období a regionu se používaly už i projektilové zbraně. Předtím předkové a předchůdci člověka využívali zejména vytrvalostní lov.
Geny raného dinosaura z Afriky by se daly vyzkoušet na slepici, vyvstávají ale etické otázky
Číst článek
Pro další etapu vývoje člověka byla zásadní období nedostatku vody. „Ve stepích začal narůstat podíl divokého ječmene a pšenice,“ říká Vladimír Sládek.
„Naši předkové tenkrát sbírali divoké rostliny, ale už mohli mít velké zásobnice, kde je uchovávali,“ podotýká antropolog. Vrty z tohoto výzkumu končí v období, kdy lidé začínali obilí už i pěstovat.
Homininé se dokázali šířit dál do světa, mimo Afriku. Vrty ve východní Africe, zachycují období, ve kterém už žil v Asii mimo jiné homo erectus.
Jak výkyvy klimatu přispěly k vývoji člověka. Kam se Evropané stěhovali v raném středověku? Co odhalily latríny starých Vikingů? Poslechněte si celou Laboratoř.
