Falešný úsměv v práci škodí zdraví. Naopak nerudnost má své výhody, tvrdí vědci

Zaměstnavatelé hledají různé způsoby, jak zlepšit morálku a náladu zaměstnanců. Jenže lidé, kteří se příliš soustředí na to, že mají být šťastní, radost ztrácejí. Předstírání štěstí může mít za následek fyzické i emoční problémy, včetně depresí nebo kardiovaskulárních onemocnění, tvrdí vědci.

New York Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Falešný úsměv zaměstnancům škodí, tvrdí vědci. | Foto: Linus Bohman | Zdroj: Flickr.com

Server Quartz přináší článek s titulkem: Proč je dobré být někdy v práci nerudný. Novinářka Meredith Bennetová-Smithová popisuje, jaké jí kolegové k letošním narozeninám vymysleli překvapení. „Když jsem přišla do práce, čekalo mě tam pár desítek kolegů oblečených podobně jako já – měli flanelové košile, na hlavách baseballové čepice a na tvářích zakaboněný výraz. Přesně tak se tvářím, když jsem zabraná do práce. O čem to svědčí? – Jednak o tom, že mám pozorné a svérázné kolegy, a pak také o tom, že mou nerudnost vnímají ostatní jako cosi, co je pro mě charakteristické," píše novinářka a přiznává, že je z toho trochu v rozpacích.

Soud v Itálii potvrdil souvislost mezi nezhoubným nádorem a mobilními telefony

Číst článek

Podobně jako mnozí další lidé žila v přesvědčení, že udržet si dobré zaměstnání znamená tvrdě pracovat a být – za každých okolností – zdvořilá a usmívat se. „Nevím, kdo mi to začal vštěpovat jako první, ale jisté je, že je to součást výchovy. Pocity mohu otevřeně projevit jen doma, ne v zaměstnání," podotýká autorka článku.

Zaměstnavatelé hledají různé způsoby, jak zlepšit morálku a náladu zaměstnanců. Jenže lidé, kteří se příliš soustředí na to, že mají být šťastní, radost ztrácejí. Navozování pocitů štěstí rozdáváním zmrzliny zdarma nebo nucení obsluhy baru k předstírání radostné nálady na brzké ranní směně, dlouhodobě nemají efekt, míní autorka článku. Podle ní dokonce i dobře míněné snahy zaměstnavatelů - jako je zavádění technologií pro práci z domova – mohou narušit důležitou hranici mezi prací a soukromím.

Britský sociolog a ekonom William Davies, autor knihy s názvem Průmysl štěstí, tvrdí, že zdravá rovnováha vzniká tehdy, když má zaměstnavatel pochopení i pro starosti zaměstnanců, které s prací nesouvisejí. Zaměstnavatelé by neměli vše podřizovat jen kritériu výkonnosti, ale měli by respektovat hranici mezi prací a soukromím," uvedl britský sociolog a ekonom Davies.

Deprese z úsměvu

Server Quartz píše, že předstírání štěstí může mít za následek fyzické i emoční problémy, včetně depresí nebo kardiovaskulárních onemocnění. Dieter Zapf, který se zabývá psychologií práce na univerzitě ve Frankfurtu, oslovil tisíce zaměstnanců, kteří pracují se zákazníky a musí ovládat vlastní emoce. Zjistil, že skrývání emocí může vést k frustraci, vyhoření nebo dokonce k depresi.

Z jiné studie z roku 2011 vyplývá, že když se v práci neupřímně usmíváme, máme čím dál horší náladu, což může vést až k tomu, že z práce odejdeme. Ženy, které se pokoušely potlačit své negativní pocity, to snášely hůř, než muži, píše Quartz.

Dodává, že pozitivní nálada může vést k vyšší produktivitě práce, ale cynismus a naštvání nám také přinášejí řadu pozitiv. Když jsme v mírně špatném rozmaru, stáváme se pozornější a v myšlení se soustředíme na detaily. Australský psycholog Joseph Forgas zjistil, že komunikace a schopnost kritického myšlení se zlepšují, když si nepřipadáme moc šťastní. Souvislost mezi podrážděností a pozorností má podle něj evoluční základ.

Problém, který trápí lidstvo po desetiletí, objasněn. Už víme, proč se při běhu rozvazují tkaničky

Číst článek

Forgas mluví o mírně negativní náladě, což podle něj znamená běžné, každodenní střídání nálad, drobné změny v tónu, jakým reagujeme na dění kolem nás. Takové změny nálad může vyvolat celá řada všedních věcí, třeba počasí. Hněv vede k větší kreativitě - říká Forgas - i když třeba jen občas a v malé míře.

Odvolává se také na pokusy dvou kalifornských psychologů z roku 2007. Naštvání podle nich podpořilo analytické myšlení, naštvaní lidé častěji dokázali správně rozlišit slabý a silný argument, než lidé v neutrální náladě. Hněv vedl k efektivnějšímu a analytičtějšímu zpracovávání informací.

Nečekaný je podle serveru Quartz i vliv naší mrzutosti na kreativitu. Docent Matthijs Baas, psycholog z university v Amsterdamu, je zastáncem myšlenky, že hněv v nás povzbuzuje originální myšlení. V roce 2009 uskutečnil studii se skupinou dobrovolníků - studentů, které nejdřív naštval a pak zkoumal jejich kreativitu při hře. Naštvané týmy měly víc nápadů a jejich nápady byly originálnější. Baas ale také upozorňuje, že kreativita vybuzená hněvem není udržitelná, dlouhodobě nás spíš vyčerpává.

Jiný hněv pro muže a pro ženy

Autorku článku na serveru Quartz zajímaly i genderové souvislosti. Všimla si, že v odpovědných pozicích je hodně nerudných mužů. Zato ženy, když už se na vedoucí pozice dostanou, musí našlapovat po špičkách. Pokud příliš naléhají nebo jsou k ostatním nepříjemné, vede to k jejich rychlému pádu na kariérním žebříčku. Autorka článku připomíná bývalou šéfredaktorku listu New York Times Jill Abramsonovou, která připustila, že lidé se jí občas bojí, protože si nebere servítky.

Profesorka sociologie Melissa Sloanová doložila, že ženy nuceně ovládají své emoce. A ty, které své pocity potlačují, jsou nakonec mnohem méně šťastné, než předtím. To, že musíme vydávat hodně energie na ovládání vlastních emocí, aby se lidé kolem nás cítili určitým způsobem, odborníci označují za emoční práci.

Vědci zkoumali, jak firmy využívají ženských emocí a předstíraného zájmu o druhé ke zvyšování zisku. Socioložka Ashley Mearsová z Bostonské university říká, že i když vědci tento jev studovali zvláště u žen v sektoru služeb, vztahuje se v různé míře na ženy ve všech profesích, méně snad jen v úřednických povoláních. Jak Mearsová podotýká, ženy kvůli své ženskosti musí vykonávat dvě práce zároveň – povolání a emoční práci.

Všem zaměstnancům – a zvlášť ženám - prospívá, když jejich kladné emoce neurčují majitelé korporací a nemanipuluje se jimi pro účely zisku firem. Socioložky Sloanová a Mearsová zdůrazňují, že ženy ve službách a dělnice snášejí tíhu emoční práce hůř, než ženy v jiných profesích. „Ten patriarchální tlak nepřemůžu, ale naštěstí mám svoji nabručenost," svěřuje se autorka článku a dodává: „Ať už si mí bývalí šéfové říkají, co chtějí, udržovat koutky úst v pozici „úsměv" po delší dobu mou práci nezlepší ani nezrychlí," uzavírá editorka serveru Quartz Meredith Bennettová-Smithová.

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme