Jak předejít změně klimatu a ochladit Zemi? Vědci navrhli simulovat vulkanickou činnost

Globální změna klimatu je vážné téma, které je pro řadu vědců výzvou. Zatímco někteří se zabývají tím, jaký dopad bude narůstající průměrná teplota mít na životní prostředí, jiní zkoumají možnost, jak případným katastrofálním změnám předejít. A s jednou neobvyklou možností, jak planetu zase ochladit, už vědci přišli: simulovat vulkanickou činnost. Tématu se věnuje Radiožurnál.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rozprašování oxidu siřičitého, k jakému dochází při výbuchu sopek, má za následek mimo jiné i clonění povrchu Země před slunečním svitem | Foto: Kim Kyung-Hoon | Zdroj: Reuters

Princip se jmenuje solární geoinženýrství. To lze provádět různými způsoby, ale nejpravděpodobnější je rozprašování oxidu siřičitého do atmosféry, podobně jako to dělají například sopky. Oxid siřičitý totiž lépe odráží sluneční paprsky a výsledkem tak bude méně slunečního svitu pro celou planetu a tudíž i méně oteplování.

‚Zahřejte svá srdce, ne planetu.‘ Mladí Francouzi demonstrovali za lepší boj proti změnám klimatu

Číst článek

Jak ukazují historická data, vulkanická činnost, která se chová podobně jako zmíněné rozprašování oxidu siřičitého má na teplotu naší planety velký vliv. Filipínská sopka Pinatubo v roce 1991 vychrlila do atmosféry miliony tun popela a sopečných plynů, které planetu ochladily na dva až tři roky.

Žádný šílený plán

Nejde o žádný šílený plán, který vznikl někde u piva, s touto možností už nějakou dobu pracují vědecké týmy z prestižních univerzit, jako je Harvard nebo Princenton.

Podle právě publikovaného článku ve vědeckém časopise Nature Climate Change je možné, aby tento záměr fungoval. I jen poloviční zmírnění současného oteplování by totiž znamenalo, že se nebudou posilovat tropické bouře a nebudou tak časté extrémní teploty a extrémní deště, které budou jinak podle prognóz přibývat.

Další dílek do skládačky globálního oteplování. Mokřady pod ledovcem vypouští metan do atmosféry, uvádí studie

Číst článek

Pokud by se podařilo oteplování omezit na polovinu, způsobilo by to zhoršení klimatu jen pro asi půl procenta celé planety.

Právo na modrou oblohu?

Proti tomuto přístupu se ale ozývají také kritické hlasy. Podle odborníka osloveného britským Guardianem studie zatím neprokázaly, že je solární geoinženýrství skutečně bezpečné.

Například geofyzik Alan Robock z americké Rutgersovy univerzity uvádí, že analýza pouze zkoumá, jak se změní teplota planety, ale nevěnuje se dopadům, jaké může provedení samotného plánu na ochlazení. Tím je už zmíněné rozsáhlé rozprašování aerosolů v atmosféře.

,Velká jako Manhattan.‘ Vědci se obávají jeskyně v antarktickém ledovci, značí rychlejší tání

Číst článek

Jak Robock uvádí, technologie může být velmi drahá, mohla by stát desítky miliard korun ročně a vést k etickým problémům například zda mají lidé právo na to vidět modrou oblohu. Ta by totiž v případě velkého rozprašování aerosolů možná změnila barvu.

Omezení emisí

Organizace, které se věnují rozšiřování povědomí o globální změně klimatu, také varují před tím, aby se lidé na tuto možnost neupínali. Odvádí totiž podle nich pozornost před tím, co je v boji proti oteplování nejdůležitější, omezování emisí skleníkových plynů.

OSN ale už v loňském roce prohlásila, že právě solární geoinženýrství možná bude nezbytné.

Vyplynulo to ze zprávy, kterou vypracoval Mezivládní panel pro změny klimatu. Ten varoval před tím, že národy světa mají posledních 12 let, aby zajistili, že průměrná teplota neporoste o více než 1,5 stupně Celsia.

Pokud se to nepodaří, pak hrozí řetězový efekt, který bude možné zastavit právě jen rozsáhlými opatřeními, jako je rozprašování aerosolů oxidu siřičitého do atmosféry.

Jakub Lucký Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme