Klimatolog: Nevím, jestli může fungovat uhlíková neutralita. Oteplování je technologickou příležitostí
Klimatické změny a oteplování v posledních desetiletích nemají za poslední 2000 let obdoby. Ukazují to výsledky hned tří různých nedávno vydaných klimatologických studií. O tématu mluvil na Českém rozhlasu Plus klimatolog Pavel Zahradníček z projektu InterSucho.
„Když se srovnávaly přírodní vlivy s nárůstem teplot, tak prakticky nic nesedí. Solární cyklus, vulkanické vlivy, nic. Jediné, co sedí, jsou skleníkové plyny a množství oxidu uhličitého,“ řekl odborník v pořadu Interview Plus.
Největším hnacím motorem oteplování je prý energetika a v této souvislosti Zahradníček kritizuje obrat Německa, které se rozhodlo uzavřít jaderné elektrárny a přejít na obnovitelné zdroje.
„Nemůžete jet jen na nich, protože jsou velmi nestabilní. Přišel leden 2017, velice tuhá zima, ale bez větru. Museli znovu rozjet tepelné elektrárny a ušetřené množství oxidu uhličitého pustili do atmosféry. Nevím, jestli může fungovat uhlíková neutralita,“ vysvětluje.
Zároveň prý ale jde o šanci pro Evropu, které v technologiích „ujel vlak“, aby se dostala zpět na špičku. „Nejsem třeba nadšenec do elektromobility, ale změna energetické koncepce a nové technologie jsou budoucnost,“ dodává klimatolog.
Podle Zahradníčka je třeba si stanovit cíle na maximální množství vypouštěného oxidu uhličitého, a to spíš než na maximální růst teplot. „Pokud si je nestanovíme, tak je nikdo dodržovat nebude. Čas nám utíká,“ tvrdí.
„Byli jsme překvapeni, jak jsou v Číně technologicky daleko, jak pracují s obnovitelnými zdroji. Asi to není tak, že by tolik chtěli chránit klima a planetu, ale pochopili to jako obrovskou šanci posunout se dál.“
Pavel Zahradníček
Do roku 2050 bude nastolený trend pokračovat – nyní řešíme, jak to bude vypadat poté. „Není to o tom, že se nám oteplí o tři stupně. Ale zdvojnásobí se počet horkých vln. Maxima nebudou 38 stupňů, ale 42 stupňů. Musíme si stanovit cíl, aby se nám po roce 2050 teplota výrazně nezvýšila. A do té doby přijít s adaptačními opatřeními, aby se nám do roku 2050 lépe dýchalo,“ doplňuje.
Vedro i v noci
V Česku se klimatické změny projevují nejen dlouhotrvajícím suchem, ale v příštích 40 letech se také zdvojnásobí počet tzv. tropických nocí, kdy teplota neklesne pod 20 stupňů. Takové přitom ještě před půl stoletím prakticky vůbec nebyly.
Zahradníček dále poukazuje na to, že k oteplování se navíc ve městech přidává efekt takzvaného tepelného ostrova. Z betonu nebo asfaltu tak sálá naakumulované teplo i v noci.
Vyasfaltovaná ulice, nebo kostky pod stromy? Teploty se liší až o 30 stupňů, ukazuje termokamera
Číst článek
Například v centru Brna loni zažili o polovinu více tropických dnů než kraje města, a ještě více bylo tropických nocí.
„Když máme tropický den, jsme schopni se nějak ochladit – klimatizace, zmrzlina, bazén – ale tropická noc na to navazuje, v domě máme stále 28 stupňů a člověk se nevyspí. To má obrovský vliv na lidský organismus,“ podotýká klimatolog. Vše navíc zhoršuje uspořádání měst, které zabraňuje proudění vzduchu.
Sucho i povodně
Podle Zahradníčka nutně neplatí, že změny klimatu s sebou přinášejí zvětšující se extrémy počasí – tedy větší vedra i mrazy: „Tuhých a dlouhých zim bude podstatně méně než dosud. Dnes máme z 10 zim osm teplých, dříve to bylo půl na půl.“
Takzvaných mrazových dní, kdy teplota klesá pod nulu, v dlouhodobém průměru bude výrazně ubývat, což pozorujeme už v několika posledních letech. Proto už například tolik nesněží. Naopak může přibývat srážek, což může v nížinách znamenat problém pro zemědělství a z hlediska dosycení podzemních vod.
Kvůli suchu se také zvyšuje nebezpečí povodní: „Budou se nám zintenzivňovat srážky. Ubude dnů, kdy prší celý den, ale množství srážek, které by mělo padnout za 14 dní, tak padne třeba během dvou hodin. Vznikne přívalová povodeň, která smete část vesnice a způsobí sesuvy.“
Sucho loni trápilo i západoevropské státy jako Nizozemsko a také celou střední Evropu – přičemž Česko na tom podle Zahradníčka bylo vůbec nejhůře.
„Musíme zlepšit využití spodních vod, abychom je nezhoršovali jakostně a dokázali více srážek dostat do hlubších vrstev,“ vyzývá Zahradníček.
Jednak je třeba mít štěstí na dobrou zimu, aby sníh byl i v nižších polohách. Další změny jsou nutné v zemědělství, například více rozšířit hlubokou orbu a lépe zadržovat vodu.
Zahradníček oceňuje, že se v tom směru začalo s některými opatřeními, vše ale musí být propočítáno. „Kdybychom chtěli zadržet výrazně více vody na jižní Moravě, tak vyschne Dyje. Nesmí to být nahodilé, i zadržování vody může mít negativní efekty,“ uzavírá expert.
