Houby pomohly probudit život na planetě z doby ledové. Potvrdil to nález fosilie

Les drží při životě s pomocí hub, které si mezi sebou posílají vodu a živiny. Nová studie dokládá, že houby mohly mít důležitou úlohu i v dávné historii Země. Houba stará 635 milionů let, jejíž zkamenělinu vědci našli v Číně, zřejmě přispěla k obnově života na planetě po tehdejší době ledové.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

ledovec | Zdroj: Fotobanka Pixabay (5008272)

Ještě donedávna by jen málokdo věřil, že se z éry, která předcházela prvohorám, najdou fosilní houby. Neměly totiž vápnité schránky nebo kosti. Průlomem se zdá být studie čínsko-amerického týmu vědců. Vyšla v časopise Nature Communications.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou Laboratoř o roli hub na konci doby ledové, o jejich příspěvku k ochraně úrody a o sexu u lišejníků. Debatují biologové Fatima Cvrčková a Petr Kohout a herec Miroslav Táborský. Moderuje Martina Mašková

Ve škvíře mezi dolomitovými skalami v jižní Číně našli paleotologové houbu starou 635 milionů let. Tato předchůdkyně současných hub zřejmě přečkala éru, kdy planeta vypadala jako jedna velká sněhová koule a led byl takřka všude. „Jsou-li výsledky pravdivé, posouvá to znalost výskytu hub v suchozemském prostředí o 200 milionů let zpět,“ říká ekosystémový biolog Petr Kohout.

V době z níž pochází nález, na planetě žily už i vodní řasy. Na souš rostliny přešly až před 450 miliony let. Houby tedy zřejmě rostly na souši dřív. Společnost jim dělala i takzvaná ediakarská fauna.

„Nevíme, kde to má předek a zadek, nevíme, jestli to lezlo,“ podotýká v nadsázce Petr Kohout.

Efekt konzervy

Vědci museli vyloučit, že zkamenělina houby je třeba o desítky milionů let mladší, než sami tvrdí, a zjistit, zda do této vrstvy neprorostla odjinud. Důkazem ediakarského stáří jsou sedimenty, v nichž se našla.

„Je to uzavřená konzerva, uchytila se mezi nepropustnými minerálními vrstvami, které byly navíc popraskané,“ popisuje objev rostlinná a buněčná bioložka Fatima Cvrčková.

Z nálezu je patrné, že se vše uzavřelo dřív, než se usadil okolní kámen. „Je to chalcedon, obtížně proniknutelná hornina,“ dodává Cvrčková.

Stáří houby

Fyzikové a geologové dokážou horninu datovat podle izotopů. Ty určí, do jaké éry nález patří. „Spektrální signatury odpovídají současným houbám, ne tedy třeba bakteriím,“ vysvětluje Cvrčková.

Při průzkumu ediakarské houby autoři studie kombinovali různé techniky včetně geochemické analýzy nebo tomografie a dokázali prozkoumat každý nanometr houbového vlákna. 

Evakuace z Antarktidy by byla složitá, říká vedoucí výzkumu. Česká expedice je v preventivní karanténě

Číst článek

Ediakarské období, kdy houby opět osídlily zemi, předcházelo první etapě prvohor, kambriu. Před 541 až 530 miliony let proběhla zvaná kambrická exploze, z níž už ve fosilních záznamech nacházíme zbytky dodnes známých kmenů organismů.

„Drtivá většina druhů, co vymřela, přišla o život kvůli virovým nákazám, minimálně 90 procent z nich,“ dodává Petr Kohout.

Poslechněte si celou Laboratoř o roli hub na konci doby ledové, o jejich příspěvku k ochraně úrody a o sexu u lišejníků. Debatují biologové Fatima Cvrčková a Petr Kohout a herec Miroslav Táborský.

Moderuje Martina Mašková. 

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme