Mezinárodní vesmírná stanice sleduje chování zvířat. Mohou pomoci s varováním před katastrofou

Mezinárodní vesmírná stanice pomáhá sledovat migrace stovek zvířecích druhů po světě. Umožňují to data sbíraná v mezinárodním projektu, nazvaném zkratkou ICARUS. Ten s pomocí malých vysílaček odesílá signál na oběžnou dráhu Země.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sloni v Krugerově národním parku v Jihoafrické republice | Foto: Wikimedia Commons CC BY-SA 2.0, Bernard Dupont

Na Mezinárodní vesmírné stanici je už druhým rokem anténa, která sbírá data z celého světa. Signál k ní vysílají drobné vysílačky umístěné na sledovaných zvířatech. Jsou velké asi jako lidský nehet a váží 5 gramů. Podle serveru Inside Science je momentálně unese asi 800 druhů zvířat, od netopýrů po slony. 

Někteří mravenci v Amazonii dokážou skákat, dokonce inspirují inženýry svou logistickou zdatností

Číst článek

Jsou ale příliš velké pro veškerý hmyz a zhruba dvě třetiny ptáků a savců. Vědci ale pracují na dalším zmenšení sensorů. Projekt se definitivně spustil letos v březnu, první data budou dostupná snad už na podzim.

Projekt ICARUS, což je  anglická zkratka pro Mezinárodní spolupráci na výzkumu zvířat s pomocí vesmíru je několikanásobně levnější, než dosavadní způsoby sběru dat. Jedna jeho vysílačka stojí asi 500 dolarů, v přepočtu asi 10 tisíc korun. Vysílačka napájené pomocí solárních minipanelů pak můžou zvíře sledovat celý jeho život a dají se použít i po jeho smrti.

Šestý smysl

Martin Wikelski s Planckova institutu věří, že to může být globální a dlouhodobý projekt využitelný na širokou škálu druhů, i těch, která cestují i desetitisíce kilometrů. Data mají být po zkušební verzi dostupná okamžitě a proto se dají použít v boji proti pytlákům.

Kvůli koronaviru přibývá v Africe pytláků. Mezi nejohroženější zvířata patří sloni, nosorožci i lvi

Číst článek

Projekt by mohl využít i šestý smysl některých zvířat, například kozy v okolí italské sopky Etny umí vycítit přicházející otřesy. Okamžitě dostupná data by se dala použít pro systém časného varování a podobně.

Někteří vědci se ale na projekt dívají spíš skepticky. První problém vidí v samotném značkování zvířat. To může být traumatické a sondy můžou být pro některá zvířata zátěží. Pak existuje otázka ekologie. Zvířata můžou senzory ztratit nebo setřást a digitální zařízení by tak dlouhodobě znečistila i člověkem jinak nedotčená místa.

Mark Hebblewhite z univerzity v Montaně se také bojí špatného vyložení dat. Například migrační trasy u ptáků se totiž průběžně mění a při špatné interpretaci by mohla vést ke špatným ochranářským opatřením. I podle něj ale projekt ICARUS přináší spíš pozitiva.

Zdeněk Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme