Mezinárodní vesmírná stanice sleduje chování zvířat. Mohou pomoci s varováním před katastrofou
Mezinárodní vesmírná stanice pomáhá sledovat migrace stovek zvířecích druhů po světě. Umožňují to data sbíraná v mezinárodním projektu, nazvaném zkratkou ICARUS. Ten s pomocí malých vysílaček odesílá signál na oběžnou dráhu Země.
Na Mezinárodní vesmírné stanici je už druhým rokem anténa, která sbírá data z celého světa. Signál k ní vysílají drobné vysílačky umístěné na sledovaných zvířatech. Jsou velké asi jako lidský nehet a váží 5 gramů. Podle serveru Inside Science je momentálně unese asi 800 druhů zvířat, od netopýrů po slony.
Někteří mravenci v Amazonii dokážou skákat, dokonce inspirují inženýry svou logistickou zdatností
Číst článek
Jsou ale příliš velké pro veškerý hmyz a zhruba dvě třetiny ptáků a savců. Vědci ale pracují na dalším zmenšení sensorů. Projekt se definitivně spustil letos v březnu, první data budou dostupná snad už na podzim.
Projekt ICARUS, což je anglická zkratka pro Mezinárodní spolupráci na výzkumu zvířat s pomocí vesmíru je několikanásobně levnější, než dosavadní způsoby sběru dat. Jedna jeho vysílačka stojí asi 500 dolarů, v přepočtu asi 10 tisíc korun. Vysílačka napájené pomocí solárních minipanelů pak můžou zvíře sledovat celý jeho život a dají se použít i po jeho smrti.
Šestý smysl
Martin Wikelski s Planckova institutu věří, že to může být globální a dlouhodobý projekt využitelný na širokou škálu druhů, i těch, která cestují i desetitisíce kilometrů. Data mají být po zkušební verzi dostupná okamžitě a proto se dají použít v boji proti pytlákům.
Kvůli koronaviru přibývá v Africe pytláků. Mezi nejohroženější zvířata patří sloni, nosorožci i lvi
Číst článek
Projekt by mohl využít i šestý smysl některých zvířat, například kozy v okolí italské sopky Etny umí vycítit přicházející otřesy. Okamžitě dostupná data by se dala použít pro systém časného varování a podobně.
Někteří vědci se ale na projekt dívají spíš skepticky. První problém vidí v samotném značkování zvířat. To může být traumatické a sondy můžou být pro některá zvířata zátěží. Pak existuje otázka ekologie. Zvířata můžou senzory ztratit nebo setřást a digitální zařízení by tak dlouhodobě znečistila i člověkem jinak nedotčená místa.
Mark Hebblewhite z univerzity v Montaně se také bojí špatného vyložení dat. Například migrační trasy u ptáků se totiž průběžně mění a při špatné interpretaci by mohla vést ke špatným ochranářským opatřením. I podle něj ale projekt ICARUS přináší spíš pozitiva.
