Vsadil bych se, že za 20 let jádro nebude hlavním energetickým zdrojem Unie, říká vědec Václav Smil

„Loni tady byla velká panika, která se ale ukázala nepodstatnou,“ říká v Interview Plus kanadský vědec českého původu Václav Smil, emeritní profesor University of Manitoba ve Winnipegu. „Jen za půl roku se ceny energií vrátily zhruba tam, kde byly dřív. Sice ne úplně, ale už nejsou tak moc vysoké. Nikdo v Evropě nezmrzl, ekonomika se nezhroutila ani v Německu, které bylo tolik závislé na ruských dodávkách.“

Interview Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Václav Smil (1943), kanadský vědec českého původu, emeritní profesor University of Manitoba ve Winnipegu

Kanadský vědec českého původu Václav Smil byl v Česku hlavním hostem ekonomického fóra Kostelec | Foto: Václav Pešička | Zdroj: Český rozhlas

„Ukazuje to to, co říkám lidem po desetiletí: každá moderní společnost používá tolik energie a plýtvá jí natolik, že je možné spotřebu snadno snížit o 10, 15, 20 procent bez toho, aby se stala nějaká katastrofa,“ dodává vědec, kterého celý západní svět považuje za mezioborového akademika a renesančního člověka.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si mimořádné Interview Plus Jana Bumby

Do Česka přijel jako hlavní host 5. ekonomického fóra Kostelec platformy AlterEko a Českému rozhlasu Plus poskytl jako prvnímu médiu obsáhlý rozhovor.

Smil připomíná, že Evropa dokázala rychle zareagovat i proto, že mohla sáhnout na jiné zdroje a zásoby například ze zkapalněného plynu.

„Ale ukazuje to, že by Evropa nezmrzla ani nezkrachovala i bez těchto zdrojů. Jednou ze základních věcí všech moderních společností je, že plýtváme energií. Takže ,uříznout‘ 50 procent energií není snadné, ale ušetřit 15, 10, 20 procent jde s dobrým managementem, jak ukazuje loňský rok, poměrně snadno.“

Lidské myšlení se nemění

Vědec Smil připomíná, že velké krize bohužel společnost nezmění. „Jak víme dobře, ani veliké šoky mnohdy nezmění lidské myšlení. A když, tak jen na chvilku, pak se otřesou a pokračují jako dřív. A i kdyby se měl dlouhodobý následek tohoto šoku v myšlení lidí překlopit do skutečných projektů, je to nesnadná věc – klasický příklad je jaderná energie.“

Finsko spustilo Olkiluoto 3, největší jaderný redaktor v Evropě. Zahájení výroby má 14 let zpoždění

Číst článek

„I kdybychom se dnes rozhodli, že půjdeme v Evropě cestou jaderné energie, jsou před námi desítky let,“ doplňuje s tím, že poslední evropská elektrárna byla spuštěna ve Finsku, ale stavěla se 17 let.

„Německo je ideologicky absolutně proti jaderné energii a své elektrárny zavřeli přes energetickou krizi. Proto nechápu, jak by EU vlála vlajkou jaderné energie, když Německo, hlavní země Unie, je ideologicky nasazené proti… A jak by mohlo být jádro nejdůležitější energií budoucnosti.“

„V podstatě vždy říkám, že nejlíp je nic nepředpovídat, protože všechny dlouhodobé energetické předpovědi skončily špatně. Ale kdybych sázel, tak velmi proti tomu, že jaderná energie bude patřit k důležitým evropským zdrojem příštích 20 let,“ dodává.

První část exkluzivního Interview Plus najdete v audiu, ptá se Jan Bumba. Dozvíte se, proč je potřeba elektromobilitu posuzovat přes zdroje, kterým automobily nabíjíme a nejen to.

Jan Bumba, lup, dno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme