O krok blíž k čisté výrobě energie. Vědci oficiálně potvrdili historický průlom v oblasti jaderné fúze

Americká národní laboratoř poprvé v pokusu získala více energie, než kolik do něj vložila. Oznámilo to oficiálně v úterý ministerstvo energetiky Spojených států. Vědcům z laboratoře Lawrence Livermora se podařilo pomocí výkonných laserů udržet žhavé plazma, to znamená hmotu o teplotě přes 150 milionů stupňů. Uvolnili z něj o 50 procent víc energie, než kolik bylo potřeba na „zapálení“ fúzní reakce.

Washington Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Výzkum jaderné fúze v laboratoři Lawrence Livermora

Výzkum jaderné fúze v laboratoři Lawrence Livermora | Zdroj: Reuters

„Je to skutečně úspěch, který bude motivovat další fúzní výzkum, protože ukázal, že to funguje,“ vysvětluje Slavomír Entler z ústavu fyziky plazmatu Akademie věd.

Přestože se jedná o významný krok na cestě k „čisté elektrárně“, vědcům se počin povedl pouze na zlomek sekundy a energie bylo stále poměrně málo. Podle britských vědců, kteří pokus komentovali v CNN, by s tím uvařili asi deset konvic čaje.

Američtí vědci poprvé provedli jadernou fúzi, při které více energie vzniklo, než se spotřebovalo

Číst článek

„Jsou schopny opakovat jeden výstřel za osm hodin. Laserové elektrárny budou muset mít kadenci zhruba 10 herzů. To znamená, že desetkrát do sekundy bude muset laserový systém vystřelit a stlačit příslušný palivový terčík,“ dodává Entler.

Hledání materiálů

Klíčové je nyní najít technologie a materiály, které by vydržely po delší dobu pracovat s tak vysokými teplotami a materiály. Podle vědců je to podobně složité jako vyvíjet technologie pro lety do vesmíru – a také podobně drahé. Například pokusný fúzní reaktor ITER, který se staví ve Francii a měl by se rozeběhnout za pár let, stál skoro tolik co Mezinárodní vesmírná stanice.

Energie ve fúzní reakci se získává tím, že se sloučí jádra lehkých prvků. Například ze dvou jader vodíku vznikne jedno jádro helia. Čistého, bez radioaktivního odpadu. Je k tomu právě zapotřebí plazma – hmota zahřátá na velmi vysokou teplotu, kde přestávají existovat atomy jako jádro s elektronovými „slupkami“.

Jádra se dostávají blízko k sobě, a teprve když jsou dostatečně blízko, splynou a uvolní se energie. Tu potom bude možné použít podobně jako v uhelných nebo atomových elektrárnách – uvaří se vodní pára, která roztočí turbíny. Na to si ale podle vědců ještě desetiletí počkáme.

 

Martin Srb, har Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme