Abelovu cenu za matematiku získala Karen Uhlenbecková. Jako první žena v historii
Matematička a profesorka na texaské univerzitě Karen Uhlenbecková je první ženou v historii, které byla udělena Abelova cena. Uhlenbecková se během svého života věnovala fyzice, geometrii nebo kvantové teorii. Ocenění dostala konkrétně za svou práci na parciálních diferenciálních rovnicích.
„Výzkum Uhlenbeckové vedl v oblasti matematiky a fyziky k významným pokrokům. Její průkopnické myšlenky mají využití v několika odvětvích, od strunové teorie po geometrii časoprostoru,“ okomentoval ocenění děkan univerzity v Texasu.
Inspirovala ho zkáza po Hirošimě. Letošní ‚Nobelovu cenu‘ za architekturu dostal Arata Isozaki
Číst článek
Podle zprávy CNN byly pravděpodobně největším přínosem Uhlenbeckové její teorie inspirované mýdlovými bublinami. Tenký zaoblený povrch mýdlových bublin je příkladem „minimální plochy“ – plochy, která se vytvaruje do tvaru zabírajícího nejmenší množný prostor.
Zjištění, jak se takové povrchy chovají, může pomoci při výzkumu v široké oblasti vědeckých oborů.
Ženských oceněných vědkyň obecně v historii nebylo tolik. Z 607 udělených Nobelových cen od roku 1901 jich ženám šlo jen 19.
Sama Uhlenbecková je zastánkyní rovnosti mužů a žen ve vědě. „Jsem si vědoma toho, že jsem příkladem mnoha mladým ženám matematičkám,“ citoval její slova server NDTV.
Abelovu cenu uděluje každoročně přímo norský král. Oceňuje tak matematiky, kteří významně přispěli svému oboru. Je s ní spojena také finanční odměna šest milionů norských korun (necelých 16 milionů Kč).
