Hydrogelová tableta může pomoct s dopady klimatické krize. Vědci věří, že díky ní udrží české lesy

Hydrogelová tableta je unikátní objev českých vědců. Vytvořili ji odborníci z České zemědělské univerzity v Praze a mohla by pomoct s dopady klimatické krize. Stromy a rostliny totiž díky ní mají několikanásobně vyšší šanci na přežití v suchém období.

Magazín Experiment Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Teď je tam navážená směs pěti gramů pilin a gramu hydrogelu,“ popisuje Tomáš Holeček z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity. Stojí v laboratoři u lisu, ve kterém se vyrábějí hydrogelové tablety. Ty vypadají jako třícentimetrový korkový puk. Hydrogel je přitom bílý prášek, který připomíná hrubší sůl.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý Magazín Experiment z 1. dubna 2023

„Hydrogel je komplexní chemická látka, která na sebe umí velmi výrazně vázat vodu, 200 až 250násobně, než co sám váží. Vodu pak intenzivně drží v sobě,“ popisuje jeho kolega Jan Macků a demonstruje to na pokusu.

V jedné sklenici jsou piliny, ve druhé hydrogel. Vědci přidávají vodu. A hydrogel pomalu nasává vodu, stává se z něj gel, který postupně zaplňuje sklenici.

„Teď nasál molekuly vody a může je rostlině postupně uvolňovat. Rostlina je tak ve vodním lůžku, ze kterého si může vodu svým kořenovým systémem brát,“ vysvětluje Ivana Tomášková z České zemědělské univerzity.

Hydrogel pomalu nasává vodu, stává se z něj gel | Foto: Zuzana Machálková | Zdroj: Český rozhlas

Hydrogelová tableta se například před zasazením stromu jednoduše vloží do půdy, kde už se propojí s kořeny. Využití by ale podle Jana Macků mohlo být širší.

„Mám-li to přehnat, hydrogel může pomoci usychajícím muškátům. Když se ale květiny nezalévají, začně se hydrogel chovat obráceně. Jak přestoupíme určitou mez, začne vodu naopak vytahovat. Naštěstí v přírodě takové podmínky nenastanou,“ varuje Macků.

Každá rostlina to má jinak

Hydrogelová tableta ale nefunguje u všech rostlin a dřevin stejně. Nejvíc se díky ní daří třeba dubu nebo javoru. Vědci ve výzkumu zjišťovali, jak se v suchu daří javoru bez hydrogelu a jak s hydrogelovou tabletou.

Hydrogel je komplexní chemická látka, která na sebe umí velmi výrazně vázat vodu | Foto: Zuzana Machálková | Zdroj: Český rozhlas

„U javoru jsme například zaznamenali lepší přežívání o 40 procent. U některých sazenic do toho vstupovaly jiné faktory, jako třeba povlak na dubu zvaný padlí a podobně. Ale jsou to jednotky, v těch extrémních případech až desítky procent úspěšnosti,“ pokračuje Tomášková.

Záchrana není vždy možná

Hydrogel vydrží v závislosti na typu půdy tři až pět let, následně se beze zbytku rozloží. Využitelné budou tablety právě v suchém období, kterých bude kvůli klimatické změně přibývat.

„Najednou se rozšiřují území, kde není vůbec možná obnova, nebo kde je velmi složitá z hlediska extrémního sucha a tepla. Věříme, že budeme schopni pomoct udržení lesů u nás. Za stávající rychlosti změny a při stávajících dřevinách to za chvíli nebude na polovině území možné vůbec,“ popisuje Jan Macků.

Hydrogelová tableta, kterou vědci z České zemědělské univerzity v Praze vytvořili, by mohla být na trhu ke konci letošního roku. Přestože se hydrogel v zemědělství používá téměř třicet let, tableta by mohla být mnohem praktičtější, a kvůli dopadům klimatické změny i potřebnější.

Hydrogel je bílý prášek, který připomíná hrubší sůl | Foto: Zuzana Machálková | Zdroj: Český rozhlas

Zuzana Machálková, aka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme