Hydrogelová tableta může pomoct s dopady klimatické krize. Vědci věří, že díky ní udrží české lesy
Hydrogelová tableta je unikátní objev českých vědců. Vytvořili ji odborníci z České zemědělské univerzity v Praze a mohla by pomoct s dopady klimatické krize. Stromy a rostliny totiž díky ní mají několikanásobně vyšší šanci na přežití v suchém období.
„Teď je tam navážená směs pěti gramů pilin a gramu hydrogelu,“ popisuje Tomáš Holeček z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity. Stojí v laboratoři u lisu, ve kterém se vyrábějí hydrogelové tablety. Ty vypadají jako třícentimetrový korkový puk. Hydrogel je přitom bílý prášek, který připomíná hrubší sůl.
„Hydrogel je komplexní chemická látka, která na sebe umí velmi výrazně vázat vodu, 200 až 250násobně, než co sám váží. Vodu pak intenzivně drží v sobě,“ popisuje jeho kolega Jan Macků a demonstruje to na pokusu.
V jedné sklenici jsou piliny, ve druhé hydrogel. Vědci přidávají vodu. A hydrogel pomalu nasává vodu, stává se z něj gel, který postupně zaplňuje sklenici.
„Teď nasál molekuly vody a může je rostlině postupně uvolňovat. Rostlina je tak ve vodním lůžku, ze kterého si může vodu svým kořenovým systémem brát,“ vysvětluje Ivana Tomášková z České zemědělské univerzity.
Hydrogelová tableta se například před zasazením stromu jednoduše vloží do půdy, kde už se propojí s kořeny. Využití by ale podle Jana Macků mohlo být širší.
„Mám-li to přehnat, hydrogel může pomoci usychajícím muškátům. Když se ale květiny nezalévají, začně se hydrogel chovat obráceně. Jak přestoupíme určitou mez, začne vodu naopak vytahovat. Naštěstí v přírodě takové podmínky nenastanou,“ varuje Macků.
Každá rostlina to má jinak
Hydrogelová tableta ale nefunguje u všech rostlin a dřevin stejně. Nejvíc se díky ní daří třeba dubu nebo javoru. Vědci ve výzkumu zjišťovali, jak se v suchu daří javoru bez hydrogelu a jak s hydrogelovou tabletou.
„U javoru jsme například zaznamenali lepší přežívání o 40 procent. U některých sazenic do toho vstupovaly jiné faktory, jako třeba povlak na dubu zvaný padlí a podobně. Ale jsou to jednotky, v těch extrémních případech až desítky procent úspěšnosti,“ pokračuje Tomášková.
Záchrana není vždy možná
Hydrogel vydrží v závislosti na typu půdy tři až pět let, následně se beze zbytku rozloží. Využitelné budou tablety právě v suchém období, kterých bude kvůli klimatické změně přibývat.
„Najednou se rozšiřují území, kde není vůbec možná obnova, nebo kde je velmi složitá z hlediska extrémního sucha a tepla. Věříme, že budeme schopni pomoct udržení lesů u nás. Za stávající rychlosti změny a při stávajících dřevinách to za chvíli nebude na polovině území možné vůbec,“ popisuje Jan Macků.
Hydrogelová tableta, kterou vědci z České zemědělské univerzity v Praze vytvořili, by mohla být na trhu ke konci letošního roku. Přestože se hydrogel v zemědělství používá téměř třicet let, tableta by mohla být mnohem praktičtější, a kvůli dopadům klimatické změny i potřebnější.
