Vědci z Akademie věd popsali, jak se koronavirus v těle maskuje. Objev pomůže se zacíleném léčby

K lepšímu zacílení léčby covid-19 může v budoucnu přispět práce českých vědců. Tým z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky podrobně popsal strukturu proteinů koronaviru, které jsou klíčové pro jeho „maskování“ před imunitním systémem člověka. Výsledky výzkumu publikoval prestižní časopis Nature Communications. Mluvčí ústavu Dušan Brinzanik o tom informoval v tiskové zprávě.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Koronavirus SARS-CoV-2 způsobující nemoc covid-19 znázorněný na trojrozměrném modelu.

K lepšímu zacílení léčby covid-19 může v budoucnu přispět práce českých vědců. | Foto: https://www.scientificanimations.com | Zdroj: Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)

Koronavirus SARS-CoV-2 patří mezi takzvané RNA viry. Ribonukleovou kyselinu (RNA) používá k uchování své genetické informace. Jeden ze způsobů, kterými se koronavirus snaží obelstít buněčnou imunitu člověka a přesvědčit buňky, že virová RNA je neškodná, je instalace „čepičky“ - tedy zvláštní struktury na začátku RNA. Díky čepičce se virová RNA „tváří“ jako lidská a virus může infikovat organismus a množit se v něm.

Nemocnice otestují 15 000 lidí denně, plánuje Vojtěch. Potřebné vybavení bude stát miliony

Číst článek

Instalaci čepičky usnadňuje koronavirový protein Nsp16, kterému pomáhá další virový protein Nsp10. Právě přesnou strukturu komplexu těchto proteinů se pomocí rentgenové analýzy podařilo zjistit a analyzovat týmu po vedením Evžena Bouři a Radima Nencky z dejvického ústavu.

Bouřa řekl, že se do zkoumání koronaviru pustili v lednu, hned poté co Čína jeho genom zveřejnila. „Stovky vědeckých týmů se snažily objasnit, jak virus covid-19 dokáže maskovat svoji RNA před buněčnou imunitou. Nakonec se to podařilo dvěma americkým týmům a nám v Praze,“ uvedl Bouřa.

Tým z dejvického ústavu identifikoval několik zásadních charakteristik zmíněných proteinů. Především hluboký kaňon na povrchu proteinu, kde se váže virová RNA a instaluje se tam na ní čepička. Právě na kaňon mohou mířit inhibitory, které aktivitu proteinu a proces instalování čepičky potlačí. Podle vědců by v budoucnu mohly sloužit jako léky proti mnoha druhům koronavirů.

Pozornost týmu se také tímto směrem obrací. „Teď směřujeme více do aplikované sféry. Vyrábíme sloučeniny ve spolupráci s organickými chemiky u nás na ústavu,“ uzavřel Bouřa.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme