Koronavirus a dezinformace: zázračný lék zatím není, česnek a další babské rady raději neriskujte

Lavina dezinformací souvisejících s diagnostikou nebo léčbou koronaviru se valí napříč všemi zasaženými zeměmi. Například ve Španělsku se vyrojilo na 12 tisíc podvodných webů a třeba v Íránu se na základě lživých informací otrávily tisíce lidí metanolem. Zdá se, že fake news se nebojí ani koronavirové infekce. Seznamte se s nejbizarnějšími „babskými“ radami a poradíme také, kde informace ověřovat.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

česnek

Tím nejběžnějším artiklem dezinformátorů se strašákem koronaviru jsou rady pojídat česnek, kouřit nebo pít alkohol. | Zdroj: Pixabay
Přehrát

00:00 / 00:00

Pozor na dezinformace, zázračný lék na koronavirus zatím neexistuje

Podvodné e-shopy prodávající potravinové doplňky a vitamíny, které údajně pomáhají chránit před koronavirem, se koneckonců objevily i u nás (přestože prodejcům hrozí za současné situace vysoké pokuty).

Bizarnosti i sofistikované lži

Tím nejběžnějším artiklem dezinformátorů se strašákem koronaviru jsou rady pojídat česnek, kouřit nebo pít alkohol. Objevují se ale i takové absurdity, jako rada pít vlažnou vodu o teplotě 26-27 stupňů, která má koronavirus zabít, popisuje Roman Máca z Institutu pro politiku a společnost.

Nejbizarnější doporučení jsou přitom často podpořena tím, že je pod nimi údajně podepsán jakýsi čínský lékař, který pracuje na místě a slabinu virulentní choroby objevil v praxi. K řadě pochybných rad se už vyjádřila i Světová zdravotnická organizace (WHO), která upozornila třeba na životu nebezpečné doporučení pít chlorové bělidlo.

Do lží kolem koronaviru byla zatažena dokonce i prestižní Stanfordova univerzita, když jejím jménem dezinformátoři šířili postup jednoduchého samovyšetření. Potenciálně nakažený měl jednoduše na deset vteřin zadržet dech a přitom ani jednou nezakašlat. Komu se to podaří, je zdráv, deklaroval článek. Sama kalifornská univerzita se ale od informace velmi rychle distancovala.

Ibalgin: brát, nebo nebrat?

V řadě pochybných rad a doporučení se ale objevují i informace, se kterými si tak docela nevědí rady ani odborníci. Ti sami totiž zatím v otázce účinné léčby infekce tápou.

Koronavirus a fake news vedoucí do Ruska. ‚Největším zlem nejsou trollí farmy, ale Facebook,‘ říká analytik

Číst článek

Nejtypičtějším příkladem jsou zmatené informace ohledně léků na bázi ibuprofenu (které údajně zhoršují stav pacientů), s nimiž vyrukovalo dokonce i francouzské ministerstvo zdravotnictví. A samotná Světová zdravotnická organizace své stanovisko v tomto směru několikrát změnila. Nakonec ale vydala prohlášení, že doporučuje lék nadále užívat s tím, že si není vědoma žádných publikovaných nebo klinických výzkumů, které by tuto tezi potvrzovaly.

Co je tedy pravda?

Konspirační teorie a dezinformace cílí na naše největší slabiny a rozpoznat na první pohled smyšlenou nebo zmanipulovanou zprávu není jednoduché. Obecně ale platí, že seriózní zpráva předkládá fakta, kdežto dezinformace pracuje s emocemi (převážně negativními). Na pozoru bychom se tedy měli mít před jakýmikoli senzačními titulky.

Je třeba mít na paměti, že pokud by se dal koronavirus jednoduše a spolehlivě léčit, svět by se dnes nepotýkal s pandemií. Na lécích a vakcíně proti současné nákaze pracují tisíce vědců. A nám bohužel nezbývá, než počkat na výsledek jejich odborné práce.

Zuzana Marková, Ondřej Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme