Koronaviru na bonbónech není třeba se bát, říkají vědci. Zkoumali to kvůli Halloweenu
V anglosaských zemích děti o Halloweenu koledují. Chodí dům od domu a dostávají sladkosti. Vědci z kalifornského San Diega zjistili, že infekce na bonbónech zůstala v 60 procentech případů, když si jejich covid pozitivní dárce neumyl ruce nebo když při předávce zakašlal. Riziko nákazy je však poměrně nízké.
O Halloweenu chodí děti dům od domu s heslem „Trick or Treat“ a dostávají sladkosti, zvláště pak bonbóny. Výdaje průměrného Američana na halloweenskou koledu činí v průměru něco přes 66 dolarů (v přepočtu kolem 1500 Kč). Letos ale američtí rodiče vznášeli obavy, zda obcházení domácností pro děti neznamená pandemické riziko.
Poslechněte si celou Laboratoř o darování sladkostí za pandemie, mutaci, která zvyšuje nakažlivost viru, a o hygienických rozestupech u netopýrů. Moderuje Martina Mašková
Studie o tom vyšla v časopise mSystems, odborném periodiku Americké mikrobiologické společnosti. Plyne z ní rada, aby si účastníci koledy myli ruce a otírali obaly od bonbónů dezinfekcí.
Bezpříznakový dárce
Vědci kvůli pokusu oslovili dospělé pacienty s čerstvě nahlášeným mírným nebo bezpříznakovým covidem-19 a nechali je rozdávat sladkosti dalším dospělým figurantům. Zajímalo je, s jakou virovou náloží budou mít obdarovaní co do činění.
Koronavirus zůstal na 60 procentech sladkostí, které pacienti rozdávali neumytýma rukama nebo u jejichž předávky zakašlali. Po umytí rukou zbyl virus na obalech jen v 10 procentech případů.
Proč nechceme nosit roušky? Souvisí to i s krátkodobou pamětí, říkají vědci
Číst článek
„Překvapilo mě, že po umytí kuchyňským jarem nálož klesla poměrně málo,“ poznamenává virolog a biochemik Libor Grubhoffer. Upozorňuje, že k nákaze někdy stačí jedna virová částice. Riziko přenosu viru při předávce sladkostí ale ve shodě s autory studie považuje za nízké.
„Když si myjeme ruce správným způsobem, mělo by to stačit,“ potvrzuje také lékař infektolog a nemocniční epidemiolog Petr Smejkal. V případě, že k nákaze při koledě přece jen dojde, průběh onemocnění podle něj nebývá závažný.
30 miliard částic
Ze tří typů přenosů koronoviru – vzduchem, kapénkami a kontaktem – odborníci považují kontaktní přenos infekce za nejméně rizikový.
„Když zpíváte, kapénky vytvářejí aerosol a už to vlastně vlastně je téměř přenos vzduchem,“ uvádí Petr Smejkal příklad méně bezpečných situací, než je předávka sladkostí.
Libor Grubhoffer pro ilustraci nabízí představu bonbónu jako pravidelné krychličky ponořené do dostatečně do virové nálože. Na jednu stěnu se vejde asi 5 miliard částic pokusného viru.
„Celkem 30 miliard na všech stěnách, to je číslo, se kterým virologové reálně pracují,“ vysvětluje virolog. Bere přitom v potaz i okolnost, že původce covidu je poměrně velký.
Výzkum koronavirového nálože na halloweenských bonbónech lze podle něj využít při výrobě dezinfekčních prostředků.
Přenos vanilkovým rohlíčkem
Ohřát, srazit, namnožit. České vědkyně prohledávají vzorky odpadní vody, hledají v ní koronavirus
Číst článek
„Tyto viry jsou citlivé na alkohol a běžné detergenty,“ upozorňuje Petr Smejkal. Odolnost virů věda studovala už dříve na jiných koronavirech. Některé na předmětech vydrží i několik dnů, nemusí to ale být pravidlem. Záleží na teplotě, suchu či vlhkosti a typu povrchu. Míra obav z tohoto typu nákazy o jarní vlně pandemie byla ale podle vědců spíš přehnaná.
Nízké riziko nákazy můžeme vztáhnout i na ty z nás, kdo před Vánoci rozdávají příbuzným a známým cukroví. Kdyby se na něm virus objevil, musel by ho obdarovaný sníst hned poté, co s ním nemocný dárce manipuloval. „Přenos rohlíčkem zatím nebyl popsán,“ žertuje lékař.
