Koronavirus sám neodejde. Nelze vyloučit, že zmutuje do méně patogenní podoby, míní biochemik

Antivirový lék Remdesivir patří mezi hlavní favority léčby nemoci covid-19. Podává se i prvním pacientům v Česku. Unikly ale informace, které jeho účinky vzájemně vyvracejí. Biochemik Jan Konvalinka si myslí, že relevantní informace o fungování preparátu by měla do dvou týdnů přinést studie řízená americkým národním ústavem zdraví.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Biochemik Jan Konvalinka

Biochemik Jan Konvalinka | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhlas

„První zpráva, že Remdesivir funguje úžasně, unikla z klinické studie, kterou organizuje firma Gilead Sciences. Po několika dnech Světová zdravotnická organizace omylem prezentovala předběžné závěry jedné z prvních čínských klinických studií, že lék nemá žádný účinek na zdraví pacientů. Ukazuje to, jak je důležité, abychom měli pečlivě kontrolované a nezávislou agenturou prováděné pokusy,“ míní biochemik.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Janem Konvalinkou

Připomíná, že aktuálně probíhá několik testovacích studií. „Klinických testů je celkem sedm. Ty první dva jsou čínské, kde nebyl dostatek pacientů a jejich výsledky tedy nebudou úplně reprezentativní. A z vyjádření firmy Gilead Sciences to vypadá, že si připravují půdu na to, že ty výsledky nebudou přesvědčivé, nebo dokonce budou negativní. Pak jsou další studie, které provádí Gilead Sciences, a bohužel i tam to vypadá, že studie nemusí být úplně průkazná, protože tam nemají placebem kontrolované křídlo,“ vysvětluje.

„Studie kontrolovaná placebem ale probíhá, řídí ji národní ústav zdraví v USA v Nebrasce. Podle aktuálních informací bychom předběžné výsledky měli znát za týden nebo dva. To osobně považuji za zlatý standard, který nám řekne, jestli ten preparát funguje, nebo ne,“ popisuje.

Čínským vědcům věřím

Co se týče spolehlivosti dat vydávaných Čínou, je podle něj potřeba odlišit ta zveřejňovaná v recenzovaných vědeckých časopisech od oficiálních prohlášení čínské vlády nebo úřadů.

„Čili mám tendenci výsledkům čínských vědců publikovaných ve vědeckých časopisech, které mají veškerá podpůrná data otevřená a můžeme je zkontrolovat, spíše věřit. Prohlášení čínské vlády a úřadů bych bral velmi s rezervou,“ říká Konvalinka.

U čínské studie o Remdesiviru musí podle něj existovat možnost data zkontrolovat. „Pokud ukážou všechna data, všechny pacienty i ty, které případně vyřadili ze studie, v jakém byli stavu, když začala studie, když probíhala… Pokud tedy opravdu ukážou data, která budeme moct zkontrolovat, tak bych tomu věřil. Nevidím důvod, proč by to úmyslně manipulovali.“

„Kdyby se jednalo o nějakou politologickou studii týkající se Tibetu nebo Tchaj-wanu, byl bych si jist, že to bude zmanipulované. Tady ale nevidím důvod, proč by do toho čínská vláda vstupovala, možná jsem ale naivní,“ dodává vědec.

Může být hůř

Epidemiologové po celém světě se zabývají otázkou, kdy koronavirová epidemie dosáhne vrcholu a jestli se vrátí, nebo skončí vymizením onemocnění.

Ptejte se odborníka

Jana Konvalinky se můžete ptát i vy. Napište své otázky související s koronavirem a onemocněním covid-19 na e-mailovou adresu plus.koronavirus@rozhlas.cz. Biochemik bude hostem Barbory Tachecí každé úterý a čtvrtek od 10:35 do 11 hodin na Plusu.

„Myslím, že koronavirus sám neodejde. Nedá se vyloučit, že postupně zmutuje do podoby, která bude méně patogenní, nebude způsobovat tak závažné potíže a bude z něj další koronavirová infekce. Máme už čtyři různé lidské koronaviry, které tady běhají a nevíme o nich. Tohle je ale extrémně optimistický scénář,“ upozorňuje biochemik.

„Průšvih současné infekce koronaviru je, že máme desítky procent lidí, kterým nic není, a přesto přenášejí chorobu. Právě proto se ji nepodařilo izolovat tak, jak se to povedlo u SARS, který zabíjel mnohem víc lidí, ale každého, kdo jím onemocněl, bylo možné izolovat,“ vysvětluje.

Řada vědců varuje dlouhá léta před velikou smrtící pandemií. Je tohle ten případ? „Obávám se, že ještě ne, může být hůř. Smrtnost současného viru se podle odhadů objevuje mezi 0,3 a 2 %, podle mě je pod 1 %. Je to několikanásobně víc než u chřipky, ale zdaleka se to nedá srovnat s ebolou ani s HIV. Opravdová hrůza by byla infekce přenášená aerosolem, která by měla smrtnost v desítkách procent. A nemůžeme to vyloučit, může se to stát,“ míní Jan Konvalinka.

Barbora Tachecí, Katarína Brezovská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme