Hledáme koronavirus v odpadní vodě, říká česká expertka. Cílem je předpovědět další vlnu nákazy

Koronavirus v odpadní vodě našli rakouští, nizozemští i američtí vědci. Český výzkum je ve třetině, koronavirus se dosud objevit nepodařilo, říká pro iROZHLAS.cz Věra Očenášková, členka týmu, který se tím ve Výzkumném ústavu vodohospodářském zabývá. Zhruba polovina nakažených může podle ní koronavirus vylučovat, a to ještě před nástupem příznaků. Objev by mohl v budoucnu pomoci při včasném varování před nástupem případné další vlny této infekce.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Věra Očenášková

„Při dodržování bezpečnostních předpisů, které jsou nastavené při práci s odpadní vodou, je riziko minimální. Nemělo by dojít k nákaze,“ popisuje Věra Očenášková. | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Rakouským vědcům se nedávno podařilo prokázat zbytky koronaviru ve vzorcích z čistíren odpadních vod. Stejné výsledky hlásí také jejich nizozemští a američtí kolegové. Nachází se tedy skutečně koronavirus v odpadní vodě?
Koronavirus se v nich může nacházet, protože je údajně vylučován se stolicí infikovaných osob. Ale nevylučují to všichni lidé, snad je to padesát procent infikovaných. A pravděpodobně ho nevylučují osoby bezpříznakové. Vylučování močí nebylo prokázáno. Informací, jak přesně se dostávají a v kolika procentech se dostanou do odpadní vody od infikovaných osob, je zatím velmi málo.

Koronavirus v odpadní vodě

Rakouským vědcům z Technické univerzity ve Vídni a Univerzity Innsbruck se podařilo prokázat zbytky koronaviru v odpadní vodě. Zachytili ho také nizozemští i američtí vědci, jak se dočtete zde. Rakouští vědci nyní zkoumají, jak přesně výskyt zbytků viru v odpadní vodě souvisí s počtem nakažených v dané oblasti. Informace o skutečném rozšíření koronaviru v dané oblasti by zřejmě mohli využít pro včasné varování. Zdravotníci a epidemiologové díky nim možná budou moci rychleji rozhodovat o aktuálních opatřeních a lépe odhadovat jejich účinnost.

Mají se lidé obávat, že se nakazí novým typem koronaviru ze splašků nebo odpadní vody?
Ke splaškové vodě by se normální člověk vůbec neměl dostat. Metoda, která se používá, neprokazuje živé viry. Neprokazuje, že virus je schopný někoho infikovat. Prokazuje jenom neživý virus nebo složku viru. Při dodržování všech bezpečnostních předpisů, které jsou normálně nastavené při práci s odpadní vodou nebo práci v laboratořích, kde lidé s odpadní vodou pracují, je riziko minimální. Nemělo by dojít k nákaze.

Mohou být ohrožením poškozené kanalizační systémy a septiky nebo jejich průsak do soukromých zdrojů pitné vody?
Samozřejmě, kdyby k něčemu takovému došlo, tak by tam ohrožení být mohlo. Ale nemám žádné informace, že by k takové infekci skutečně došlo. U průsaku asi nikdy nedojde k tomu, že by odpadní voda kapala rovnou do té pitné. Pokud by šlo o průsak například ze soukromých septiků do studen, tak je tu ještě vrstva zeminy, o které nikdo neví, jak se k tomu viru, pokud by v odpadní vodě byl, může zachovat. Může ho zcela propustit nebo ho může zachytit. Toto pole ale není prozkoumané. Je to možné riziko, ale zatím to nikdo nezkoumal.

Víme, jak dlouho je koronavirus schopen v odpadní vodě přežít? Protože například SARS je schopen přežít v odpadní vodě po dobu až dvou dnů při 20 °C a při 4 °C nejméně 14 dní.
Ukazuje se, že nový typ koronaviru je velmi labilní. I kvůli tomu se nezdá, že by v odpadní vodě dlouhodobě přežíval. Není to pro něj vhodné prostředí. Informací je ale opět poměrně málo, je v tom ještě mnoho nejasností. Není asi na místě, abychom se báli, že se koronavirem nakazíme z odpadní vody. Ale odpadní voda může být vždy zdrojem infekce.

Varování před koronavirem?

Proč vlastně vědci zjišťují, zda se koronavirus nachází v odpadní vodě?
Je tu epidemiologický přístup k odpadním vodám, protože všechno, co se vylučuje z lidského organismu, se dostává právě do odpadních vod. A předpoklad je, že i koronavirus se v odpadní vodě vyskytuje.

Hledá se proto možnost, jestli by bylo možno využít monitoring odpadní vody jako nástroj včasného varování před případným nástupem další vlny této choroby. Pokud se vylučuje stolicí, tak se začíná vylučovat už třetí den po nakažení člověka. Čili zatím ještě nemá příznaky choroby, ale už je infekční, už vylučuje virus. Například v Nizozemsku ještě neměli žádný potvrzený výskyt koronaviru, a přesto už v odpadní vodě nalezli sekvence virové RNA, které přítomnost tohoto viru dokazovaly.

Nizozemci a Američané objevili koronavirus v odpadních vodách. Budou se testovat i v Česku

Číst článek

Takže by vědci poté mohli zjistit, že se něco takového blíží? A epidemiologové už by mohli nasadit nějaká preventivní opatření?
Ano, samozřejmě, o to se teď snaží na celém světě. Vznikají světové okruhy lidí, kteří se tím zabývají. Každý monitoruje v jinak velkých čistírnách a jinak zamořených oblastech. Je otázkou současného a budoucího výzkumu, jestli se to takto bude moci použít.

Může to tedy pomoci odhalit určité hotspoty? Místa s větší koncentrací počtu nakažených?
Pokud bychom se monitoringem trefili, tak teoreticky samozřejmě může. Právě to ale teď hledáme, tu „mez stanovitelnosti“. Kolik nakažených lidí musí v lokalitě být, abychom zjistili pozitivní výsledky. To zatím nikdo neví. V zahraničních studiích byly zjištěny pozitivní výsledky. Ale je to ano, nebo ne. Nalezli jsme, nebo nenalezli jsme. Ale není to dané do vztahu s výskytem prokázaně infikovaných osob. Nevíme, jestli jich v té lokalitě byl tisíc nebo jeden.

„Máme čistírny odpadních vod nejrůznějších velikostí rozptýlené po celé republice a doplňujeme je ještě o další, aby to spektrum bylo co nejširší,“ popisuje výzkum v Česku Věra Očenášková | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Odpadní voda v Česku

Podobný výzkum v těchto dnech probíhá i v Česku. Mohla byste pro laiky upřesnit, jak probíhá?
U nás jsme s monitoringem začali před čtrnácti dny. Spolupracujeme jednak s Výzkumným ústavem veterinárního lékařství v Brně, který pro nás provádí analýzy, a jednak s čistírnami odpadních vod. Spolupracujeme se 17 čistírnami nejrůznějších velikostí po celé České republice. Zachycuje to přibližně 700 tisíc obyvatel. Odebíráme vodu na nátoku na čistírnu a hledáme přítomnost koronaviru, tedy sekvence RNA, která prokazuje koronavirus.

Lidé se nemusí bát koronaviru v pitné vodě. ‚Zničila by ho dezinfekce,‘ píše Státní zdravotní ústav

Číst článek

Jste schopni zjistit, odkud odpadní voda s koronavirem přitekla? Jak moc přesně dokážete určit lokalitu, ze které pochází?
Je to tam, kde máme odběrové místo. Jestliže budeme zkoumat obecně jenom na nátoku na čistírnu, tak danou lokalitou bude celé město. Ve větších městech je to ale možné sledovat i na uzlových bodech stokové sítě. Může se zjistit, že nějaká monitorovaná část města je zřejmě zatíženější, protože jsme tam něco našli, a v jiných částech jsme nenašli nic.

Teoreticky by se tedy dalo u většího města zjistit nejenom to, že je postiženo koronavirem, ale i jaká část je postižena?
Ano, pokud se bude odebírat na více místech, nejenom na nátoku na čistírnu.

Kdy můžeme čekat výsledky výzkumu v Česku?
Zatím nekončíme, zatím testujeme a sledujeme. Máme čistírny odpadních vod nejrůznějších velikostí rozptýlené po celé republice a doplňujeme je ještě o další, aby to spektrum bylo co nejširší. Předpokládali jsme, že základní monitoring bude trvat asi šest týdnů, že budeme pravidelně odebírat vzorky a testovat je na přítomnost koronaviru. Jsme tedy zhruba ve třetině.

První výsledky

Už máte nějaké výsledky?
Nějaké dílčí výsledky už máme. Ty, které jsme dosud získali, jsou negativní. Zatím se ve vzorcích nepodařilo prokázat výskyt koronaviru. Metoda, kterou se to stanovuje, ale funguje velmi dobře. Nepokládáme to za špatný výsledek, z pohledu celospolečenského je to příznivý výsledek. Celkový počet nakažených lidí v České republice je také velmi nízký ve srovnání s jinými státy. Ještě když to rozptýlíte do jednotlivých oblastí či měst, tak je to velmi nízké procento populace. I to by mohlo být důvodem, proč jsme koronavirus v odpadní vodě zatím nenašli.

Kolektivní zodpovědnost chceme nahradit zodpovědností každého z nás, řekl Prymula

Číst článek

Kolik takový výzkum stojí a kdo ho financuje?
Zatím náš výzkum financujeme z institucionálních zdrojů Výzkumného ústavu vodohospodářského. Doufáme, že se nám na to v budoucnu podaří získat grant nebo jinou podporu. Zatím to financujeme sami. To samotné stanovení není až tak finančně náročná záležitost. Cena je v jednotkách tisíců korun, není to nic dramatického.

Ale třeba doprava, transport vzorků, nás hodně zatěžuje. Musí to být rychle a republika přece jen není nejmenší. Výskytem virů ve vodách se navíc zabývá pouze jediná laboratoř, a to laboratoř Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně. Stanovení v odpadní vodě je totiž jiná záležitost než stanovení stejného typu viru v tělních tekutinách, jako je krev, plazma nebo respirační sekrety.

Dělají se takovéto výzkumy často, nebo je to spíše unikátní výzkum?
Epidemiologický přístup k odpadním vodám je relativně nová záležitost. Tento přístup se začal aplikovat přibližně na začátku tohoto tisíciletí, kdy byla vyslovena základní hypotéza, že k odpadní vodě můžeme přistupovat jako k naředěnému vzorku moči. Začalo se drogami, a to konkrétně kokainem, protože se znal metabolismus drog. Postupně s rozvíjející se analytickou technikou se k tomu nabalují další věci. Tento přístup k odpadním vodám umožňuje sledovat chování populace a její zatížení určitými látkami. Sleduje se nejenom spotřeba drog, ale dnes i spotřeba alkoholu nebo nikotinu.

Ohledně zkoumání drog a koronaviru v odpadní vodě. Je to podobný postup? Tím, že jste měli zkušenost z monitoringu drog, mohli jste se inspirovat a využít některé věci k výzkumu koronaviru?
Liší se to jen analytickou koncovkou, jinak je to stejný odběr čtyřiadvacetihodinového slévaného vzorku, co nejrychlejší doprava do laboratoře. A potom už je to jenom úprava a analytické zpracování vzorku. Jinak je to úplně stejný postup. Můžeme říci, že jsme z toho vycházeli.

Při výzkumu koronaviru v odpadní vodě vycházeli vědci ze zkoumání drog v odpadní vodě. | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Anna Jadrná, tkr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme