Jak přežít v lavině? Čeští vědci zjistili, že sníh se chová jako perlit. To jim ulehčí další výzkum

Čeští vědci navrhli metodologii, která by mohla pomoci ve vývoji nových pomůcek pro záchranu při lavinách. K zavaleným turistům a lyžařům by se tak mohly dostat nové záchranné pomůcky. Při záchraně zasypaných se totiž hraje především o čas: prvních 15 minut pod lavinou přežijí téměř všichni – až 90 procent zasypaných. Problém, tedy nedostatek vzduchu, přichází potom – půlhodinu pod sněhem podle statistik přežije jen třetina zavalených.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lavina (ilustrační foto)

Že jde o odbornou práci zajímavou i v mezinárodním kontextu, dokazuje i to, že ji zveřejnil i vědecký časopis Scientific Reports. Ilustrační foto | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Vědcům z Českého vysokého učení technického (ČVUT) a Univerzity Karlovy se řadou srovnávacích experimentů a měření podařilo prokázat, že obyčejný perlit má v mnoha důležitých parametrech skoro stejné vlastnosti jako sníh.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si reportáž Petra Kološe i celou Vědu Plus

Kromě perlitu to vědci zkoušeli také třeba s polystyrenem nebo s pilinami.

Jak popisuje Karel Roubík z Fakulty biomedicínského inženýrství, proti nim má perlit řadu výhod: „Dá se zvlhčit a tak namodelovat i těžký, vlhký sníh. Nejvíc zajímavé je to, že křivky kyslíku a oxidu uhličitého a jejich časový vývoj je u sněhu i perlitu identický.“

Z hlediska výměny plynů je perlit materiálem, který plně nahradí sníh. Na rozdíl od něj se ním ale zásadně lépe pracuje v laboratořích – například není zapotřebí udržovat nízké teploty, což zpravidla nemají rády měřicí přístroje. A perlit také netaje, takže se dá používat opakovaně.

Co je perlit?

Perlit je amorfní vulkanické sklo s vysokým obsahem vody. Pro svou nízkou hustotu a díky své nízké ceně našel široké využití. Ve stavebnictví se přidává do lehkých omítek a malt, izolací, stropních tvárnic a filtrů. V zahradnictví zajišťuje provzdušňování kompostu.

Zdroj: Wikipedia

Právě díky tomu by se mohl zlevnit vývoj a testování pomůcek, které slouží při záchraně v lavinách. Že jde o odbornou práci zajímavou i v mezinárodním kontextu, dokazuje i to, že ji zveřejnil i vědecký časopis Scientific Reports.

Udělat kapsu, nebo čekat?

Ve své další práci se vědci plánují se zaměřit na popis dějů v takzvaných vzduchových kapsách. Obecně doporučuje, aby si zasypaný člověk, pokud to jde, udělal kolem sebe prostor – kapsu.

Chtějí změřit, jestli to je vhodné. Při práci s hrabáním sněhu totiž vynaloží zavalený člověk víc energie, spotřebuje víc kyslíku a vyprodukuje víc smrtícího oxidu uhličitého. A právě oxid uhličitý je posléze u zavalených nejčastější příčinou smrti.

Co přesně se děje ve vzduchové kapse pod sněhem, chtějí vědci zkoumat a publikovat v příštím roce.

Poslechněte si celou reportáž Petra Kološe i úterní Vědu Plus.

Dozvíte se o bioboxu, unikátní izolační místnosti ve Fakultní nemocnici Bulovka. Také uslyšíte, že močovina je důležité hnojivo a že se uvažuje o vývoji toalety, odkud by šlo močovinu získávat. A část rakety, která zřejmě v březnu narazí do Měsíce, prý není americká, ale spíš čínská. Omyl přiznal amatérský astronom, který o nárazu informoval jako první.

Petr Kološ Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme