Co pomůže člověku zasypanému lavinou? Vzduchová kapsa před obličejem to není

Čeští vědci v rámci lavinového výzkumu zjistili, že vzduchová kapsa před obličejem přežití člověka ve sněhu výrazně neprodlouží. Na experimentu spolupracovala Fakulta Biomedicínského inženýrství ČVUT, Fakulta tělesné výchovy a sportu a také Armáda. Tým vyloučil, že by vzduchová kapsa poskytovala víc kyslíku, jak se desítky roků traduje. Vedoucí týmu vědců Karel Roubík z ČVUT Radiožurnálu popsal, že nejdůležitější je mít volné dýchací cesty.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lavinový výzkum vědců | Foto: Výzkumný tým

„Sama od sebe ta kapsa nepřináší žádný vzduch, který by měl ten zasypaný člověk navíc, není to tak, jak se myslelo, že obsahuje vzduch, ze kterého by potom mohl člověk čerpat kyslík a tím pádem vydržet déle. Podmínkou je, aby měl zasypaný člověk průchozí dýchací cesty. Nesmí je mít zasypané sněhem, protože to už je stav, kdy určitě neprodýchne,“ vysvětlil vedoucí týmu na fakultě Biomedicínského inženýrství ČVUT.

Lavina v Rakousku zabila mladého českého skialpinistu. Nepomohla mu ani lavinová výbava

Číst článek

Svoje tvrzení opírá o laboratorní experiment, při kterém figurantka Anna dýchala do prostředí, které se velmi podobalo chování sněhu. Při něm použil výzkumník hadičky, které vedou do trychtýře s perlitem, tedy pěnovým sklem. „Když se ten perlit dostatečně namočí, tak se chová prakticky úplně stejně co do výměny plynů jako ten sníh," vysvětluje Roubík.

Při pokusu si Anna dala na nos kolíček, aby mohla dýchat pouze ústy. Brzy ji začne docházet vzduch. „Už se v ní hromadí oxid uhličitý,“ vysvětluje Roubík během pozorování.

Experiment trval dvě minuty a padesát čtyři sekund. „Už se mi motala hlava a viděla jsem mlhu. Ke konci jsem měla pocity na omdlení,“ popisuje Anna pocity těsně po skončení. „V reálu by to asi bylo daleko horší. Teď jsem na sobě neměla kopce sněhu,“ myslí si.

Záchranáři výzkum vítají

Horská záchranná služba lavinový výzkum vítá, protože podle ní podobných odborných prací vzniká málo. Podle aktuálního doporučení záchranářů by si měl lavinou stržený člověk během pádu chránit rukama obličej a hrudník - právě, aby si udržel volné dýchací cesty. Jde o takzvanou boxérskou pozici.

Horští záchranáři také říkají, že turisté, kteří vstupují do rizikových míst, mají s sebou mít nejméně tři věci - lopatu, lavinovou sondu a vyhledavač.

Veronika Hlaváčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme