Studie: Vzestup letecké dopravy má dvakrát horší dopady na kvalitu ovzduší než na klima

Vzestup letecké dopravy má podle badatelů z prestižního Massachusettského technologického institutu (MIT) dvakrát horší dopady na kvalitu ovzduší než na klima. Autoři studie ale zároveň upozorňují, že když se zasáhne proti jednomu typu emisí z letecké dopravy, rostou emise jiné.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Letadlo. Ilustrační foto | Zdroj: Pexels | CC0 Public domain

Analýza vědců z Massachusetts poukazuje na velké dilema, kterému čelí konstruktéři letadel, ale i aut a lodí. Jak vyrobit motor, aby produkoval co nejméně emisí, které ovlivňují klima, a způsobil přitom co nejmenší škody v ovzduší? Odpověď není tak jednoznačná, jak by zdálo.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte s celý pořad

Kvalitnější motory s nižšími emisemi oxidů dusíku spotřebovávají více paliva a letadlo proto vyprodukuje větší množství emisí, které negativně působí na klima. „Když chceme snížit produkci oxidu uhličitého při létání, zvýší se teplota spalování a produkce oxidů dusíku,“ popisuje efektivnější spalovací proces biolog Viktor Žárský.

Miroslav Šuta, lékař a odborník na vztah životního prostředí a zdraví, připomíná, že ačkoliv letecká doprava má na emisích jen pětiprocentní podíl, jde zároveň o nejrychleji rostoucí zdroj emisí skleníkových plynů. „V Evropě za posledních pět let vzrostly emise o 25 % a rostou o 5 % ročně,“ říká.

Gripeny a krystalky

Letadla nejvíc škodí produkcí oxidu dusíku, oxidu uhličitého a kondenzáty. Ty můžeme podle Žárského pozorovat na obloze třeba když letí gripen – jde o kondenzovanou vodu v podobě sněhových krystalků.

Výsledky studie z MIT ukazují, že zmíněné tři látky jsou odpovědné za 97 % všech klimatických škod i znečištění ovzduší. „Umělé mraky ovlivňují atmosféru,“ dodává biolog Žárský. Vědci se prý shodují, že pokud bude chtít lidstvo s klimatem něco udělat, problematice letecké dopravy se věnovat musí.

Něco za něco

Autoři výzkumu dávají výrobcům motorů konkrétní návod ekologického postupu. „Analýza říká, že by se opravdu vyplatilo snížit v průběhu letu teplotu spalování v motorech. O malé procento by se zvýšily klimatické dopady – množství oxidu uhličitého – ale snížily by se výrazněji oxidy dusíku,” cituje ze studie Miroslav Šuta.

Variantou, kterou lidstvo zkouší jsou biopaliva. Letectvo Spojených států dokonce výzkum financuje. Šuta upozorňuje, že pokračují také zkoušky elektroletadel a existuje i možnost emise z dopravy alespoň částečně vyvažovat ekologičtějším životním stylem. Ve výsledku tak prý pomůžeme svému zdraví i klimatu.

„Když se rodina rozhodne letět do Ameriky nebo Afriky na dovolenou, může to vyvážit třeba tím, že investuje do lepšího zateplení svého domu, nebo omezí konzumaci některých typů masa, třeba místo hovězího konzumuje drůbeží.”

Smog z Los Angeles

Většinu cest letadlem podnikáme do stejně civilizovaných zemí, ale také do zemí, které po sobě nechávají ještě horší ekologickou stopu, připomíná lékař. „Když například odletíte do Spojených států, váš život tam bude mít větší ekologický dopad, než život u nás.”

Je třeba ale upozornit, že v rámci USA existují velké rozdíly v přístupu jednotlivých států k ekologickým rizikům. Zejména Kalifornie patří k zemím, které mají nejvyšší environmentální standardy. Ještě před pár desítkami let přitom naopak zaostávala: „Před čtyřiceti lety byla symbolem silného znečištění, druh smogu se dokonce jmenoval podle Los Angeles,” uzavírá Miroslav Šuta.

Poslechněte si celou laboratoř, ve které lékař Miroslav Šuta, biolog Viktor Žárský a herečka Jan Janěková debatují také o mýtu kolem pokojových květin a o vlivu smogu na náš zrak.

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme