Neestetické a ohrožující zdraví. Výzkumníci z Liberce navrhli, jak zatočit s plísněmi a řasami na fasádách

Plísně a řasy na zateplených fasádách mohou stát za zdravotními komplikacemi obyvatel některých bytových domů. Zjistili to vědci liberecké univerzity. Některé už existující nátěry fasád jsou podle nich účinné hlavně díky slunečnímu světlu. Na severních stranách budov ale moc nefungují. Vědci z univerzitního Ústavu pro nanomateriály spolu se specializovanou firmou po průzkumu 300 panelových domů navrhli, jak tento problém pomocí nanostříbra řešit.

Liberec Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Nyní dojde k odebrání biologického materiálu z fasády. Následně se vsune vzorek pod optický mikroskop. Vezmu podložní krycí sklíčko. Zde už vidíme majoritní druh řasy. Jedná se o druh apatococcus, který je na těchto fasádách detekován nejčastěji,“ popisuje pro Český rozhlas Michaela Jakubičková.

V mikrobiologické laboratoři právě určuje, jaké řasy rostou na fasádě jednoho z domů. Na monitoru se objevují pod stonásobným zvětšením hnědožluté řetězce buněk.

Pelhřimovská školka si nátěr proti bakteriím pochvaluje. Děti jsou prý méně nemocné

Číst článek

„Většina lidí už si toho všimla, že na některých zateplených domech, často panelových, vidíme velké plochy, které jsou buď zelené, nebo až do černa,“ přidává další vědecká pracovnice Alena Ševců.

Nátěry s nanostříbrem

Ústav pro nanomateriály na Technické univerzitě v Liberci už má dobré výsledky s takzvanými fotokatalytickými nátěry, které k čištění využívají energii světla.

„Fotokatalytické nátěry mohou pomáhat, aby tam řasy a plísně nenarostly. Tím pádem docílíme čistých fasád a zároveň snižujeme zdravotní riziko. Byli jsme totiž i svědky toho, že někteří nájemníci těchto bytových domů (jejichž fasády jsou porostlé řasami) vykazovali například záněty očních rohovek,“ zdůrazňuje Michaela Jakubičková.

Problém ale představují severní fasády, kam dopadá méně slunečního světla, a čisticí efekt je proto podle analýz menší. „Snažíme se tyto nátěry vyvíjet, dopovat dalšími inhibičními prvky v podobě nanočástic, které budou právě při nízkých intenzitách slunečního světla ještě podporovat inhibiční prvek,“ vysvětluje výzkumná pracovnice.

„Vytváříme si vlastní částice stříbra a ty se snažíme dostat do již dostupných fotokatalytických materiálů, vytvářet takzvané nové koloidní roztoky, které budou pro tyto aplikace vhodné.“

Nanočástice nejsou pouhým okem viditelné. A roztok nanostříbra ve zkumavce vypadá jako nevábná šedá kapalina. „Lehce naředěné bahno, kde v podstatě je několik set tisíc milionů nanočástic, které potom v určitých poměrech se snažíme míchat a syntetizovat do fotokatalytického nátěru,“ říká Jakubičková.

Speciálními nátěry bylo natřeno už zhruba 130 bytových domů po celé České republice, kde ústav poslední dva roky sleduje jejich efekt. Podle Jakubičkové se výsledky zatím jeví jako velmi pozitivní.

Nátěr na sochy

V lednu Ústav pro nanomateriály spustil výzkumný projekt, který má za cíl vyvinout nátěr, který by byl vhodný pro památky a sochy, které také porůstají řasami. „Památky se nejdřív očistí, odstraní se nános špíny, řas a plísní, natřou se a potom vydrží mnohem delší dobu čisté,“ popisuje Alena Ševců.

Dodává, že za komplexní analýzu mikroorganismů na fasádách zateplených domů a za vývoj technologie na jejich eliminaci získali vědci z liberecké univerzity spolu s firmou Pragotherm – servis fasád, která nátěry aplikuje – cenu za inovativní technologie Vizionář.

Ivana Bernáthová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme