V diagnostice a nanomedicíně se používají nanodiamanty, jež se připravují synteticky z grafitu za vysokých tlaků a teplot. Čistý nanodiamant však pro tyto účely příliš využitelný není, proto se nejprve musí poškodit jeho krystalová mřížka, aby v ní vznikly zvláštní poruchy umožňující optické čtení.

Poškození se nejčastěji vytváří ozářením nanodiamantu rychlými ionty v částicových urychlovačích, jde však o drahou a nepříliš efektivní metodu, neboť neumožňuje přípravu většího množství materiálu. Tým vědců publikoval nový způsob ozáření v jaderném reaktoru, které je levnější.

Využili způsob, při němž se v neutronovém záření v reaktoru štěpí atomy bóru na lehké a rychle letící ionty hélia a lithia, které mají stejný efekt řízené tvorby krystalových poruch, jako tytéž ionty produkované urychlovačem.

Sprcha má však vysokou hustotu a v reaktoru je možné ozářit mnohem více materiálu, tudíž je možné levněji připravit najednou desítky gramů vzácného nanomateriálu - zhruba tisíckrát více než ozařováním v urychlovačích.

Metoda navíc není úspěšná jen pro tvorbu poruch v mřížce nanodiamantu, ale též na karbidu křemíku. Podle vědců by tak mohla sloužit univerzálně ve velkém měřítku.

Nanomedicína bývá definována jako monitorování, oprava, konstrukce a kontrola lidského biologického systému na molekulární úrovni pomocí nanozařízení a nanostruktur.

Jde o další vývojový stupeň navazující na především na molekulární medicínu a na biotechnologii. Nanotechnologie se obecně zabývá objekty o velikosti řádově v nanometrech, tedy deset na minus devátou metru.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít