Den, kdy Sověti vyhráli v dobývání vesmíru nad USA. Před 55 lety na Měsíci přistála sovětská sonda Luna 9

Před 55 lety přistálo na Měsíci vůbec první kosmické zařízení - sovětská meziplanetární sonda Luna 9. Sověti si tak připsali jedno z vítězství v závodech s Američany v dobývání vesmíru. Sonda vážila 1580 kilogramů a do vesmíru ji vynesla nosná raketa z kosmodromu Bajkonur.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Povrch Měsíce | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Šum a tiché pískání doprovázely odesílání historicky prvních detailních snímků měsíčního povrchu. Na Zemi je poslala sovětská sonda Luna 9, která 3. února 1966 měkce přistála na Měsíci v části nazvané Oceán bouří. Vědci se díky ní dozvěděli důležité informace. Třeba to, že je povrch měsíce pevný.

Přehrát

00:00 / 00:00

Před 55 lety přistálo na Měsíci vůbec první kosmické zařízení

„Bylo to naprosto zásadní nové zjištění, protože tehdy se skutečně spousta vědců obávala, že ten měsíční povrch je pokryt velmi jemným prachem. A to do velkých hloubek, což by znamenalo, že kdyby na měsíci přistála nějaká pilotovaná kosmická loď, tak by se mohla do toho měsíčního prachu ponořit,“ popisuje Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a Planetária Brno pro Radiožurnál.

Snímky, které Luna 9 pořídila, hned druhý den popsali sovětští vědci v Moskvě. Tiskovou konferenci tehdy vysílal i Československý rozhlas.

„Vrstva prachu není tak veliká a barvu povrchu Měsíce je možné srovnat s barvou čokolády. Povrch měsíce připomíná určitým způsobem tuf,“ zaznělo v reportáži z roku 1966.

Sovětský vesmírný program Luna začal v roce 1959. V září se na měsíční povrch dostala Luna 2. Takzvaná dopadová sonda tehdy na Měsíci nepřistála, ale narazila do něj vysokou rychlostí. Úspěšná byla podle Pavla Gabzdyla hned ta následující.

„Ona proletěla nad odvrácenou stranou Měsíce a poskytla nám vůbec první záběry odvrácené strany. Takže to byla velmi úspěšná mise. Pak měl Sovětský svaz v plánu měkce přistát na Měsíci, ale to se po dlouhou dobu nedařilo,“ vysvětluje.

Po 40 letech na Zemi přistály nové vzorky měsíční krajiny. Za úspěchem stojí Čína

Číst článek

Povedlo se to až v případě Luny 9, která za pomoci brzdících motorů dosedla do měsíčního prachu. Byl to důležitý okamžik i pro Američany.

„Protože v té době už běžel program Apollo - přípravy na ten pilotovaný let americké posádky na Měsíc. Jakmila ta sonda Luna 9 poskytla cenné údaje, tak i Američané z toho čerpali,“ upozorňuje Gabzdyl.

I na tiskové konferenci v Moskvě došlo na otázky, jak složité bude přistání na Měsíci pro astronauty. Odpovídal sovětský vojenský pilot a kosmonaut Alexej Leonov, který jako první na světě vystoupil z kosmické lodi do volného prostoru.

„Týká se to nejen techniky - dodává soudruh Leonov - ale určité nároky budou kladeny i na posádku, která tam přistane, poněvadž se setká s mnoha podmínkami, které na Zemi prostě nejsou, jaké se na Zemi ani nedají propočítat. Možná to budeme my, možná to bude někdo jiný, kdo tento úkol splní, ale kdosi to určitě a brzy bude.“

První člověk se po Měsíci prošel o tři a půl roku později - 21. července 1969. Byl jím Američan Neil Armstrong. „Je to malý krok pro člověka, ale obrovský skok pro lidstvo,“ řekl Armstrong, když poprvé vstoupil na povrch Měsíce.

Samotný sovětský program měsíčních sond Luna pokračoval až do 70. let minulého století. Poslední Luna s číslem 24 přistála na Měsíci, odebrala vzorky horniny a vrátila se zpátky na Zemi v roce 1976.

Lucie Korcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme