Mikroplasty sněží z nebe. Vědci našli částice na Arktidě, Helgolandu i v Alpách

Sníh je obvykle ztělesněním čistoty. Pokrývá panenskou severskou přírodu a je krásně bílý. Jak ale zjistili vědci, sněhové vločky si dost idealizujeme. Obsahují totiž obrovské množství cizích částic včetně mikroplastů. Ty výzkumníci našli i v arktickým oblastech, jako jsou norské Špicberky. A místní obyvatelé jsou z nových zpráv silně rozladění.

Bremerhaven (Německo) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Panensky čisté místo na naší planetě už nejspíš nenajdete. Znečištěné jsou dokonce už i zasněžené arktické pláně. Vědci přišli na to, že sníh prakticky po celém světě obsahuje mikroplasty | Zdroj: Profimedia

Švýcarsko-německý vědecký tým zjistil, že i v arktických oblastech a na odlehlých ostrovech, jako jsou Špicberky, je v litru sněhu víc než deset tisíc cizích částí, a to včetně gumy či plastů. Tato oblast přitom obvykle platí za synonymum pro nejčistější místo na světě.

V praxi to tak znamená, že místo bez znečištění lidským průmyslem není už nikde ve světě. Tým svou práci prezentoval v časopise Science Advance.

Mikroplasty v balené vodě i v pivu. Průměrně člověk sní nejméně 50 tisíc částic ročně, vyplývá ze studie

Číst článek

Vědci z německého Institutu Alfreda Wegenera pro polární a mořský výzkum v Bremerhavenu zkoumali vzorky sněhu z německého souostroví Helgoland, z Bavorska, Brém, ze švýcarských Alp a z Arktidy.

V případě Arktidy šlo o vzorky sebrané z tamních ledových ker a z ostrovů Špicberky. Sníh rozpustili, vodu přefiltrovali a zbytek pak zkoumali pomocí infračervené spektroskopie.

Syntetická vlákna

Výsledek je nemile překvapil. Tak vysokou koncentraci nečistot totiž nečekali. Jejich obsah ve sněhu sebraném na Arktidě byl sice menší než v tom z Evropy, i tak byl ale podstatný. V průměru to bylo 1760 částic na jeden litr vody. Nejvíce se jich nacházelo ve sněhu, který spadl vedle silnice na bavorském venkově. V litru vody, která vznikla jeho rozpuštěním, badatelé našli 154 tisíc částeček.

Většina z nich je sice přírodního charakteru, například celulóza z rostlin nebo zvířecí chlupy, ve vzorcích ale našli i kusy pneumatik, zbytky barev a laků a syntetická vlákna.

Nalezené částice byly povětšinou tak malé, že nešlo přesně určit, odkud pocházejí. Vedoucí výzkumu doktorka Melanie Bergmannová v rozhovoru pro BBC uvedla, že sice očekávala nějaké mikroplasty, jejich množství ji ale doslova šokovalo.

Místo „liberálních papírových“ brček prodává Trump vlastní plastová. Vynesly mu už přes 10 milionů

Číst článek

„Nemyslím si, že s naší planetou zacházíme ohleduplně. Produkujeme materiál na balení věcí, vše pokrýváme polymerem, používáme hodně gumy, kterou jsme našli v našich vzorcích. Dokonce ani nepřemýšlíme nad tím, co se s tím děje v životním prostředí,“ řekla Bergmannová.

Roznášené větrem

Zatím podle Bergmannové není jasné, zda mikroplasty škodí lidskému zdraví. Jisté ale je, že jsou prakticky všude. Ve vodě, vzduchu i sněhu. 

Taktéž není jisté, jak se mikroplasty do sněhu dostávají. Nejpravděpodobnější variantou je, že mikroskopické plastové částečky roznáší na dlouhé vzdálenosti vítr v zemské atmosféře. Zpět na povrch je pak donesou dešťové nebo sněhové srážky.

Jiná skupina vědců z Británie a Francie v dubnu prokázala, že mikroplasty se z nebe snášejí ve francouzských Pyrenejích. Předchozí výzkumy k tomu přidávají i několik měst v Číně, iránský Teherán či Francii.

Proč je tak vysoké množství mikroplastů v arktických oblastech, ovšem zůstává záhadou. Jednou z možnosti je, že se uvolňují z lodí bojujících s ledem. Další možností jsou větrné turbíny. Ze situace jsou smutní obyvatelé Špicberků. Ti považovali tamní zasněženou přírodu za jedno z posledních čistých míst na světě.

Matěj Štýs, och Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme