Mořský pták s dinosauřími čelistmi. Američtí paleontologové našli čtyři nové fosilie
Mořský pták, který žil před 85 miliony let v oblasti teplého a mělkého moře, jež kdysi rozdělovalo severoamerický kontinent, se podle vědců vyznačoval překvapující směsicí znaků dinosaurů a moderních ptáků. Odborníci informovali o nálezu čtyř nových fosilií ichthyornise, který měl jak zobák, tak zuby a který žil podobným stylem jako dnešní racci.
První kosterní pozůstatky tohoto živočicha se našly už v 70. letech 19. století, ty nové pocházejí z Kansasu a Alabamy a patří k nim dobře zachovaná lebka. Pomohla odborníkům rozšířit znalosti o ichthyornisech.
Člověk žil v Americe už před 130 tisíci lety, naznačují paleontologické nálezy. Část vědců ale nesouhlasí
Číst článek
Velké ptačí oči a rozšířený mozek
Vyvinuli se z malých opeřených dinosaurů. Na rozdíl od už dříve známých archaeopteryxů, kteří žili před 150 miliony let, byli ichthyornisové dobří letci. Tvar těla se zjednodušil a přizpůsobil k letu, jako je tomu u moderních druhů ptactva, uvedl podle agentury Reuters paleontolog Bhart-Anjan Bhullar z Yaleovy univerzity.
„Přes modernější tvar těla a křídel si zachoval téměř stejný stav zubů jako dinosauři, měl silný skus a silné dinosauří čelisti. Svět ale vnímal jako pták, měl velké ptačí oči a rozšířený mozek,“ řekl Bhullar.
I když zobáky měli i starší primitivní ptáci, například confuciusornis, který žil před 125 miliony let, ichthyornis byl první, jehož zobák byl vybaven špičkou, jež umožňovala uchopit, zobat a manipulovat.
„Udržet kluzkou vodní kořist pomáhaly zřejmě ostré zuby a zobák a čelisti asi umožnily zručně manipulovat s věcmi, jak to dokážou moderní ptáci. A taky si mohl urovnávat peří,“ domnívá se paleontolog Daniel Field z Bathské univerzity.
Ichthyornis byl velikosti rybáka s rozpětím křídel asi 60 centimetrů. Živil se pravděpodobně rybami a měkkýši. Ptáci, kteří měli zuby, vyhynuli spolu s dinosaury a dalšími druhy po dopadu asteroidu před 66 miliony lety, píše Reuters.
Charles Darwin využil poznatků z nalezených fosilií ichthyornise a hesperornise, ptáka z období křídy, který měl zuby a uměl se potápět, k podpoře své evoluční teorie.
Ichthyornis je příkladem toho, jak je evoluce složitá a zároveň elegantní, tolerantní k individuálním a zároveň masivním, celistvým změnám, řekl Bhullar. Nové poznatky o ichthyornisech byly zveřejněny v odborném časopise Nature.
