Depozitáře Národního muzea v Praze 150 let ukrývaly zkamenělinu šesticentimetrového stonku suchozemské rostliny staré 432 milionů let, která je podle vědců nejstarším makroskopickým rostlinným zbytek nalezeným na světě.

Praha 12:15 3. května 2018 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Vědci z Národního muzea, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Geologického ústavu Akademie věd ČR, kteří se na objevu podíleli, zároveň tvrdí, že je důkazem toho, že tehdejší suchozemská flóra už byla schopna produkovat kyslík, a musela mít tedy zelenou barvu. Vědci o tom informovali ve vědeckém časopise Nature Plants, informaci zveřejnilo ve čtvrtek Národní muzeum.

Nález během rekonstrukce

Podle něj fosilii původně našel ve skalách u Loděnice na Berounsku věhlasný francouzský paleontolog Joachim Barrande, jehož sbírka se později dostala do Vlasteneckého, nyní Národního muzea. Nikdo ale rostlinné fosilii nevěnoval velkou pozornost, byla označena jako fosilní řasa nejasného zařazení a uložena ve sklepním depozitáři. K vědcům se dostala v roce 2011, kdy paleontologové před rekonstrukcí historické budovy muzea stěhovali sbírkové předměty do depozitářů v Horních Počernicích.

Místo sbírky drahých kamenů bezcenné náhražky. K záměně došlo před rokem 1990, tvrdí v Národním muzeu

Číst článek

Podle muzea je objev zajímavý nejen kvůli svému stáří, ale i své velikosti. Dosud známé nejstarší rostlinné zbytky z Irska byly velké jen několik milimetrů a ani další nálezy z prvohorního siluru z Velké Británie nebo Brazílie nepřesahovaly 2,5 centimetru.

„Předpokládalo se, že tak malá rostlina v sobě nemohla mít pletiva podpůrná, vodivá a ještě k tomu fotosyntetická. Paleontolog Kevin Boyce dokonce usuzoval, že tyto první rostliny nemohly být zelené. Český nález, který má zhruba šest centimetrů, tuto teorii vyvrací. Velikost stonku nově popsaného exempláře jednoznačně potvrzuje, že tato cooksonia rozhodně měla dostatek objemu těla k tomu, aby dokázala zajistit základní funkce cévnaté rostliny včetně fotosyntézy, rozvodu vody a živin a byla tak schopna samostatné existence,“ uvedlo muzeum, které po otevření své zrekonstruované historické budovy vystaví znovu nalezenou zkamenělinu ve stálé expozici.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít