Mezi mladými vůdci NATO je i český vědec. Young leaders mají alianci bránit před moderními hrozbami
Severoatlantická aliance má od pondělí 14 nových, mladých vůdců. Takzvaní Young leaders by měli NATO pomoct se modernizovat, aby mohla chránit své členské státy třeba i před digitálními hrozbami a hybridní válkou. Skupinu nezávislých expertů do 35 let jmenoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na Summitu mládeže v německém Mnichově. Českou stopu mezi jmenovanými hájil vědec Jan Lukačevič.
Aby NATO v budoucnu uspělo a udrželo si svůj vliv, musí být schopné se změnit. Tak Jens Stoltenberg zahájil Summit mládeže. Tuto schopnost adaptovat se neustále se měnícím hrozbám dnešního světa mají NATO zajistit tzv. Young Leaders - čtrnáctičlenná skupina mladých osobností z oblasti vědy, politiky, ale i soukromého sektoru. A mezi nimi i český vědec Jan Lukačevič z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd.
Mezi nové mladé vůdce NATO se dostal i český vědec. Poslechněte si reportáž Vojtěcha Kovala
„Je to směs pocitů od zodpovědnosti přes radost, že člověk náročným výběrovým řízením vůbec prošel. A do třetice je to i velké nadšení, protože jsem na to velmi zvědavý,“ řekl Lukačevič Radiožurnálu. Český vědec nově povede pracovní skupinu zaměřenou na inovace a technologie.
Britský premiér Boris Johnson se ho na Summitu mládeže zeptal, jak by mělo NATO za pomocí technologií zajistit světovou bezpečnost. Podle Jana Lukačeviče by se měla zaměřit na koordinovaný vývoj umělé inteligence. Ta by měla nejen vedení NATO pomáhat dělat kvalitnější, lépe informovaná a hlavně rychlejší rozhodnutí například v situacích, jako je pandemie covidu-19, myslí si Lukačevič.
„Právě rychlost je v covidové krizi naprosto zásadní. Čím rychleji a zodpovědněji zasáhneme, tím menší jsou následky,“ míní Lukačevič.
Jan Lukačevič by se svými kolegy taky rád dosáhl toho, aby NATO lépe využívalo technologické know-how, které jednotlivé členské státy mají. A umí si představit, že by v budoucnu mohla vzniknout jakási obdoba americké DARPA. Tedy agentura, která by zastřešovala vývoj technologií nejen pro vojenské užití, ale například i pro boj pandemiemi, jako je ta stávající.
