Nobelovu cenu za lékařství letos získala dvojice Američanů. Objevili receptory teploty a hmatu
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za rok 2021 dostali společně Američané David Julius a Ardem Patapoutian. Vědci cenu dostali od Švédské akademie za objev receptorů, díky kterým vnímáme teplotu, bolest a tlak. Jejich výzkum mimo jiné přispívá k pochopení fyziologických procesů, které řídí fungování našich těl, ale také to, jak vnímáme svět skrze hmat.
Čerství laureáti Nobelovy ceny se podíleli na průlomovém objevu receptorů TRPV1, TRPM8 a kanálků Piezo. Newyorský rodák Julius konkrétně použil kapsaicin, štiplavou látku z chilli papriček k identifikování senzoru v nervových zakončeních, která v pokožce reagují na žár.
Nobelovy ceny se slavnostně předávat nebudou ani letos. Pořadatelé ceremoniál kvůli koronaviru zrušili
Číst článek
Objevy obou vědců jsou podle Karolínského institutu využívány například k léčbě a tlumení chronické a akutní bolesti spojené s řadou nemocí nebo traumat.
David Julius je americký fyziolog, který stojí za objevy umožňující lepší pochopení buněčných a molekulárních základů různých pocitů, zvláště bolesti, vnímání chladu či tepla a tlaku.
Narodil se v Brooklynu v New Yorku v roce 1955. Poté, co získal doktorát z biochemie a dokončil postdoktorandská studia, začal v roce 1990 učit na Kalifornské univerzitě v San Francisku. V současnosti je na této univerzitě profesorem fyziologie.
Publikuje ve vědeckých časopisech a je držitelem řady prestižních ocenění. V roce 2010 obdržel španělskou cenu prince asturského za vědeckotechnický výzkum a ve stejném roce získal Shawovu cenu, která je považována za hongkongskou obdobu Nobelovy ceny. Loni získal společně s Patapoutianem Kavliho cenu za neurovědu.
Koudelka, Jiřičná nebo Pánek. Předseda Senátu předal 15 českým osobnostem stříbrné medaile
Číst článek
Ardem Patapoutian se narodil v Bejrútu v roce 1967. Do Spojených států odjel v roce 1986, kde poté vystudoval biologii na Kalifornské univerzitě v Los Angels. V roce 1996 získal doktorát z biologie na Kalifornském technologickém institutu.
Od roku 2000 působí v oddělení neurověd ve Scrippsově výzkumném ústavu v La Jolla v Kalifornii a také jako výzkumný pracovník v Lékařském institutu Howarda Hughese v Marylandu. Specializuje se na přenos impulzů v nervovém systému.
Kromě Nobelovy ceny je držitelem četných ocěnění, v roce 2017 získal Cenu Aldena Spencera, v roce 2019 cenu Lewise Rosenstiela za významnou práci v základním lékařském výzkumu a v loňském roce prestižní Kavliho cenu v oblasti neurověd. Také mu byla idělena cena průkopníků vědomostí nadace BBVA v oblasti biologie a biomedicíny.
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství od roku 1901 dostalo 224 lidí, ve dvou třetinách případů byla udělena kolektivně dvěma či třem osobám. Jejím nejmladším laureátem se stal v roce 1923 ve 32 letech Kanaďan Frederick Banting, který ji dostal za objev inzulínu.
Nejstarším nositelem této ceny se stal ve svých 87 letech Američan Francis Peyton Rous, jenž byl oceněn v roce 1966 za výzkum rakoviny.
