Vědci v Brně zkoumají účinky očkování. ‚Věřím, že po druhé dávce je ochrana dostatečná,‘ říká jejich šéfka

Jak dlouho bude fungovat imunita vyvolaná vakcínou proti onemocnění covid-19? To je otázka, na kterou mají odpověď hledat vědci napříč Evropou. Už teď se tím ale zabývají v Brně. Vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u svaté Anny ve studii zjišťují, jak imunitní systém na očkování reaguje. Dosavadní data podle jejich vedoucí Ireny Koutné ukazují, že reakce po první dávce se zdaleka nevyrovná prodělání nemoci.

Rozhovor Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tým Ireny Koutné zatím zkoumá účinky vakcíny od Pfizer a BioNtech, chtěl by ale studii rozšířit o další preparáty. ilustrační foto | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Můžete prosím na začátek přiblížit, co přesně zkoumáte?
My stanovujeme buněčnou imunitu. V současné době existuje mnoho laboratoří, které se zabývají měřením protilátek při onemocnění covid-19, zjišťují, jak jste to prodělala, jak jste na to reagovala. Zabýváme se buňkami, které si tělo vytváří a které pak produkují protilátky. Pokud si tělo tyto buňky při infekci nevytváří, nemůžete tím pádem mít ani protilátky. Další rozdíl je, že zatímco protilátky jsou v těle zhruba tři až čtyři měsíce po onemocnění, kdy pak jejich hladina klesá na neměřitelné hodnoty, paměťové buňky by měly v organismu setrvat i roky.

A co už se Vám podařilo zjistit?
Buněčnou stopu jsme stanovovali u pacientů v první i druhé vlně. U těch z první vlny jsme ji měřili i teď po devíti měsících od onemocnění a podařilo se nám prokázat, že i po té době mají dostatek paměťových buněk na to, aby je dokázaly chránit, pokud se s virem setkají. Ale už samozřejmě neprodukují ty protilátky aktivně. Nemají tu potřebu. Pokud se s tím virem totiž nepotkáváte, nedonutíte organismus znovu produkovat protilátky, ale v těle jsou připravené v těch paměťových buňkách. Tudíž jakmile se s tím virem znovu setkáte, tak buď neonemocníte, nebo máte jen velmi lehký průběh.

Jak dlouho účinkuje vakcína proti koronaviru? Vědci chtějí zmapovat tvorbu protilátek, zapojí se i Česko

Číst článek

A podobně by mělo fungovat i očkování.
Přesně tak. Očkování musí navodit stejnou imunitní odpověď na bázi paměťové imunity. Pokud by se po očkování nevytvořily paměťové buňky, tak to nefunguje, to je ten princip. A právě to teď také zkoumáme.

Reakce imunitního systému

Můžete tedy už říct, jestli očkování proti covid-19 skutečně působí tak, jak má?
Nemůžu to hodnotit objektivně, protože ta skupina je malá – do 50 respondentů. Co ale mohu říct pravdivě je to, že vakcína od Pfizer a BioNtech, kterou byli lidé v naší studii očkovaní, po první dávce prokázala jistou míru imunizace, ale ne takovou, aby bylo možné odpustit to druhé očkování. U jistého procenta byla buněčná odpověď velmi slabá. U nikoho z respondentů neudělala takovou paměťovou stopu jako u řady pacientů, kteří ten virus prodělali. Vakcína je koncipovaná tak, že ona tu imunitní reakci navodí nejdřív mírně a druhá dávka ji zesílí. Pak byste si měla vytvořit i paměťové buňky.

Takže ochrana po první dávce se nedá srovnávat s tím, co se v těle vytvoří, když člověk nemoc prodělá?
Ne, to nedá. Ale podle toho, jakou odpověď organismu jsme u některých lidí po očkování viděli, kdy řada z nich měla vedlejší účinky takové, že bylo jasné, že imunitní systém reaguje, tak věřím, že až budeme mít výsledky pacientů po druhé dávce, měla by ta ochrana už být dostatečná. Věřím, že najdeme paměťovou stopu takovou, že budeme schopni říct, že vakcína chrání aspoň na rok.

Budete zkoumat i vakcíny dalších firem?
Zatím na to nemáme schválenou studii, takže o tom neuvažujeme. Rádi bychom, ale je to také otázka peněz, protože testování buněčné paměti není finančně zanedbatelná věc. Nedá se to srovnávat s testováním protilátek. Ale rádi bychom na to ty prostředky dostali, abychom naší populaci řekli, jak to funguje. Jsou to důležitá data k tomu, jak bude vakcinace probíhat v dalších letech, jestli se bude přeočkovávat za rok nebo to vydrží třeba pět let. To teď nikdo nemůže říct.

Měření protilátek

Podle slov vedoucí laboratorní skupiny ministerstva zdravotnictví Barbory Mackové by brzy mělo dojít ke stanovení hladiny protilátek, jakéhosi konkrétního čísla, které určí, jestli je člověk před nákazou chráněný. Můžete vysvětlit, co to znamená?
Jak jsme si řekli – nejdřív musíte vybudovat buňky v těle, které ty protilátky do krevního oběhu vypouští, když se setkáte s virem. Když nemáte buňky, nemáte protilátky. A vy budete měřit právě ty protilátky po očkování a budete vědět, že pokud máte nějak vysokou jejich hladinu, tak to koreluje s tím, že jste si musela vybudovat určitou paměťovou stopu. Dá se z toho tedy predikovat, že pokud jste po očkování vyprodukovala určité kvantum protilátek, tak s tím přímo souvisí i buněčná imunita. Musí se to studovat, musíme vidět, jak se u pacientů chová protilátková hladina a paměťová stopa. Pak budeme schopni říct, že pokud vám naměříme X protilátek měsíc po očkování, tak budete na buněčné úrovni chráněná třeba pět let. Anebo také jen tři měsíce. Ale to vám teď nikdo neřekne, protože ta data neexistují.

Šéfka Evropské komise: Podcenili jsme situaci, Česko ale na nákupu vakcín v rámci Evropské unie vydělalo

Číst článek

Předpokládám, že na to se má zaměřit i evropská studie, kterou připravuje ECDC (Evropské centrum pro kontrolu nemocí, pozn. red.)?
Ano, ona je důležitá k tomu, aby se stanovilo, jak vysokou míru protilátek navodí očkování a musí se to korelovat s výsledky té paměťové stopy. Hlavní cíl je, abychom zkrátka věděli, po jak dlouhé době bude populace znovu náchylná k tomu, že ta nemoc může způsobit těžký průběh nebo vést k úmrtí, čili kdy tělo už nebude dostatečně chráněné.

A co lidé, kteří sami covid-19 prodělali, má u nich očkování smysl?
To je otázka na imunology, v tomto se názory liší. Samozřejmě očkovat člověka, který má paměťovou stopu a má protilátky, je pokládáno spíš za zbytečné, protože ta vakcína navodí stejný stav imunitního systému. Jiné je to ale u člověka, u kterého víme, že po onemocnění rychle klesly protilátky na neměřitelnou hodnotu. V takovém případě je velmi pravděpodobné, že si nevytvořil buněčnou imunitu, protože to tělu trvá 10 až 14 dní. Tam by se k očkování přistoupit mělo.

Takže pokud prodělám covid-19 a budu se chtít nechat naočkovat, měla bych si nejdřív nechat změřit protilátky?
Rozhodně. A pokud je nebudete mít, pak můžete k očkování přistoupit.

Jak v té vaší studii budete pokračovat?
Počkáme, až uběhnou čtyři týdny od druhé dávky a pak respondenty otestujeme. To samé půl roku po druhé dávce a pak rok od druhé dávky. Pokud bude i v tu chvíli paměťová stopa vysoká, tak testování zopakujeme za další rok. Studie je nastavená tak, abychom co nejobjektivněji nastavili období, kdy nás to očkování chrání. 

Janetta Němcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme