Jak dlouho účinkuje vakcína proti koronaviru? Vědci chtějí zmapovat tvorbu protilátek, zapojí se i Česko

Evropští vědci se pokusí zmapovat tvorbu protilátek proti novému koronaviru. Studii připravuje Evropské centrum pro kontrolu nemocí. Má odpovědět především na otázku, jak dlouho imunita po očkování vydrží. Do projektu by se chtělo zapojit i Česko. Potvrdila to vedoucí laboratorní skupiny při ministerstvu zdravotnictví a pověřená šéfka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jak dlouho vydrží očkování proti covidu-19? Zjistit to má nová studie. | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Proti nemoci covid-19 lékaři v Evropě očkují už týdny. Vakcína má pomoct tělu vytvořit buňky, které umí rozpoznat virus a účinně s ním bojovat, vysvětluje Irena Koutná z Centra buněčného a tkáňového inženýrství Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Evropské centrum pro kontrolu nemocí chce zjistit, jak dlouho chrání očkování proti koronaviru od nákazy. Víc ví Janetta Roubková

„Očkování musí navodit stejnou imunitní odpověď na bázi paměťové imunity. Pokud by se nevytvořily po očkování paměťové buňky, tak to očkování nefunguje,“ popisuje Koutná. „Protože paměťové buňky na rozdíl od těch protilátek, které u většiny lidí po třech až čtyřech měsících klesnou na neměřitelnou hodnotu, by měly v organismu setrvávat i roky,“ podotýká.

Koutná pracuje se svým týmem na klinické studii se zhruba padesáti účastníky. Sleduje u nich tvorbu protilátek po očkování vakcínou od firmy Pfizer a BioNtech. „První dávka u nikoho z respondentů neudělala takovou paměťovou stopu jako u řady pacientů, kteří ten virus prodělali. Po první dávce prokázala jistou míru imunizace, ale rozhodně ne takovou, aby bylo možné odpustit druhé očkování.“

Hladina protilátek

Na výsledky po druhé dávce ještě čekají. Podobnou cestou se chce vydat i Evropská unie. Podle vedoucí laboratorní skupiny ministerstva zdravotnictví Barbory Mackové na to Evropské centrum pro kontrolu nemocí chystá studii. „(Slouží k tomu), aby se sledovala dynamika tvorby protilátek a věřím, že v brzké době, nedokážu odhadnout kdy, bude muset být stanoven konsenzus tzv. protektivní hladiny protilátek. Tedy číslo, které bude říkat, když máš tuto hladinu protilátek, tak máš dostatečnou ochranu. Česká republika jako celek se přihlásila a má zájem se na té studii podílet,“ říká.

Šéfka Evropské komise: Podcenili jsme situaci, Česko ale na nákupu vakcín v rámci Evropské unie vydělalo

Číst článek

Ministerstvo kvůli tomu oslovilo některé velké nemocnice. Zájem projevily třeba Fakultní nemocnice v Ostravě, Plzni nebo Brně. Čekají ale na podrobnější informace. Naopak Motolská nemocnice se nejspíš nezapojí. „Tohoto projektu se pravděpodobně nebudeme schopni zúčastnit, a to zejména z kapacitních důvodů. Jedná se o velmi náročný projekt, který vyžaduje velmi podrobné sledování, a to včetně řady dost složitých mikrobiologických a dalších vyšetření,“ objasňuje Ludmila Šimáčková z tiskového oddělení.

Náročná práce má ale důležitý cíl – zjistit, jak vysoké aktivní protilátky člověk musí mít, aby ho před nákazou do budoucna ochránily, popisuje vědkyně Irena Koutná. „Když máte hodnotu protilátek X, tak to koreluje s tím, že jste si musela vybudovat určitou paměťovou stopu. To jsou data důležitá k tomu, jak bude dál probíhat vakcinace v dalších letech, jestli se bude přeočkovávat další rok nebo to vydrží pět let, to teď nikdo nemůže říct.“

Vakcína má zajistit, že nedojde k onemocnění a pokud ano, že bude mít jen lehký průběh. Kdy přesně by evropská studie měla začít, zatím není jasné.

Janetta Němcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme